Historie českého esperantského hnutí v datech

1. Před založením Českého esperantského svazu

1642 J.A.Komenský píše knihu „Cesta světla“ (Via lucis), jejíž 19. kapitola doporučuje umělý plánový jazyk

1657 Komenský věnuje problému knihu Panglottie (5. část Všeobecné porady o nápravě věcí lidských)

1889 První veřejné vyučování esperantu (F.V.Lorenc, Praha)

1890 F.V.Lorenc vydává v Pardubicích první českou učebnici esperanta

1897 První (doložený) kroužek (dělnický): v Příboru v závodě Tatra, navrhl Josef Káňa, učil pan Souša z Kopřivnice v nádražní restauraci pana Lýska.

1900 Theodor Čejka a Jan Holub vydávají druhou českou učebnici esperanta v Bystřici pod Hostýnem: začátek esp. hnutí v českých zemích.

1901 v Brně založen „První spolek rakouských esperantistů“ (27.10.1901 schvá­len Policejním ředitelstvím v Brně)

1902 Esperantský klub v Praze; Čejka vydává „Revuo Internacia“, „Český esperantista-Bohema esperantisto“ a „Der deutsche Esperantist“

1904 První ženský spolek esperantský; Esperantský kroužek nevidomých esperantistů v institutu Klar v Praze

1907 Eduard Kuhnl vydává Časopis českých esperantistů (1909–1921 v něm vychází Babička Boženy Němcové, přel. V. Tobek, K. Procházka); založena Unie českých esperantistů (Bohema Unio Esperantista – BUE), členové: Praha (Klubo), Praha (Asocio-Ligo), Praha (Studenta rondeto), Praha VIII, Plzeň (laborista Klubo), České Budějovice, Hradec Králové, Kukleny, Praskačka, Chrudim, Osek u Rokycan, Brno, Prosek, Mladá Boleslav, Soběslav, Trutnov, Minice, Liberec, Písek, Hostomice, Jaroměř, Pardubice, Kralupy, Český Brod;

1908 založen Svaz českých esperantistů (Bohema Asocio Esperantista – BAE), konkurenční společnost na odlišných principech; vyšly Rakonto (Povídky) J.Arbesa, přel. J.Grňa, a Slovakoj kaj Magiaroj (Slováci a Maďaři) H. K. Boušky.

1909 první kongres Unie, Praha (360 osob)

1910 druhý kongres Unie, Praha (200 osob. Vychází „Sherlock Holmes en servo de la hispana trono“ (Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa) od Hugo Vavrise (přel. Ed. Kühnl a K. Procházka.]

1911 třetí kongres Unie a konference rakouských esperantistů, Praha (120 osob); konference moravských esperantistů v Luhačovicích; P. J. Chaloupecký zakládá Delnickou esperantskou jednotu (Laborista Unuiĝo Esperantista) jako sekci Dělnické akademie. Vychází sbírka původních básní S. Schulhova „Per espero al despero“ (Nadějí k zoufalství).

1912 „Aŭtunaj floroj“ (Podzimní květy) jsou další původní básně S. Schulhofa). V Přerově druhý kongres moravských a slezských esperantistů k uctění 320 let J.A. Komenského.

1913 založen Zemský svaz německých esperantských spolků v Čechách (Landa asocio de germanaj Esperanto-societoj en Bohemio); v Prostějově vychází Benedek J.S.Machara, přel. R. Fridrich.

1914 V Olomouci Jaroslav Mastný, Antonín Kudela a Albín Neužil tvoří vydavatelství „Moravští esperantští pionýři" (Moraviaj Esperanto-Pioniroj" – MEP); ve Františkových Lázních první esperantský pomník (zničen nacisty v roce 1939) u příležitosti 4. celorakouského kongresu esperantistů (31.5.-1.6.)

1918 v Plzni vychází časopis „La Progreso“ (Pokrok)

1920 v pražské kavárně Louvre založen „Československý svaz esperantský“ (Ĉeĥoslovaka Asocio Esperantista, 1.2.1920), předseda Josef Eiselt, místopředseda dr. Stanislav Kamarýt, generální tajemník Rudolf Hromada; vychází časopis „Aurora“ pro slepce; založena Německá esperantská liga v Československu; Julie Šupichová vydává „Esperantský zpravodaj“; v Plzni založena Dělnická esperantská liga v Československu (Laborista Ligo Esperantista en Ĉeĥoslovakio).

1921 v Praze probíhá na Slovanském ostrově 13. Světový kongres esperanta (ve vinohradském divadle se hraje komedie „Noc na Karlštejně" od Jaroslava Vrchlického v překladu Miloše Lukáše); SAT: zakládací schůze Beznárodní asociace celosvětové (Lanti); Oldřich Adámek vydává „Ĉeĥoslovaka gazeto“, rediguje Bouška

1922 První národní kongres v Brně (10–11.6., cca 300 osob); založen Spolek československých nevidomých esperantistů (Societo de ĉeĥoslovakaj nevidantaj esperantistoj – SOĈNE).

1923 založen Československý esperantský institut v Praze pro výuku a propagaci (Ĉeĥoslovaka Esperanto-Instituto en Prago por instruado kaj propagando); „La Progreso“ přechází do Prahy. Založen Spolek esperantistů v Přerově (16.3.).

1924 Druhý národní kongres v Liberci

1925 Lektorát esperanta při vysoké škole báňské v Příbrami (lektor A. Šilha)

1926 Třetí národní kongres v Bratislavě; MEP vydávají R.U.R. Karla Čapka; 5. tábor Skautské esperantské ligy u Prahy

1927 V Brně první rozhlasový kurs esperanta (Josef Bednář dle jeho učebnice Esperanto v 10 hodinách a 500 slovech).

1928 Čtvrtý národní kongres v Teplicích; časopis „Esperantský svět“; v Brně výstava (neesperantská) „Současná kultura“, pro kterou vydáno 5000 letáků v esperantu a současně svolána schůzka moravských a slezských esperantistů (7.-8.7.)

1929 14. kongres Mezinárodní Katolické esperantské jednoty (IKUE) v Praze

1930 MEP vydávají časopis „Ligilo“; vychází Velký slovník esperantsko-český od J.Filipa

1931 založeno Neutrální esperantské centrum v Praze (turistické informace) a Krajská esperantská liga v Ostravě; Mezinárodní esperantské letovisko v Lázních Bělohrad

1932 Pátý národní kongres v Olomouci, na počest kongresu zasazen Esperantský strom; MEP vydávají knihu „Třicet let na zlatém severu“ od J.Welzla kaj „Voříšek“ I.Hermana; v Brně začíná vysílat Zelená stanice (Verda Stacio – do 1939); la 6-an de marto en Haida (Bor u České Lípy) jarkunveno de Germana Esperanto-Ligo en Ĉeĥoslovakio (G.E.L.): 431 pagintaj membroj, sed en la membrobazo 2121 membroj.

1933 založen Přátelský kruh esperantský; první umělecká hodinka brněnské Zelené stanice – Verda Stacio 1. března

1934 regionální setkání esperantistů v Lázních Bělohrad 12.8.1934

1935 Šestý národní kongres v Brně (20. 11.); československý a německý svaz se spojují v „Esperantský svaz v Československé republice“ (ESČSR); v Budapešti vychází v esperantu Československá antologie

1936 Dne 1. ledna spojení českých a německých esperantistů do Svazu esperantistů Československé republiky (Esperanto-Asocio en Ĉehoslovaka respubliko – EAĈSR); 18. mezinárodní kongres IKUE, Brno

1937 v Praze oficiální Předkongres 29. Světového kongresu esperanta; Kurzy v Lázních Bělohrad Cseh-metodou (25.7.-1.8.1937; Esperantský den v Uherském Hradišti (3.-4.7.1937)

1938 vychází „Bílá nemoc“ K.Čapka (přel.. T.Kilian) a „Kytice“ K.J.Erbena (přel. T.Pumpr); 1. celostátní sjezd svazu dělnických esperantistů v Plzni (6.-7.8.1938)

1939 Esperanto Asocio en ĈSR mění svůj názen na Ĉeĥa Esperanto-Asocio pod tlakem protektorátní policie

1940 během okupace likvidace zemského svazu (3.11.1940) a jeho (velkého) knihkupectví

1945 znovu se aktivizuje ESČSR, bez ztráty právní kontinuity; 17.září začal pražský rozhlas denně vysílat v esperantu; Ústřední rada odborů (ÚRO) zařadila esperanto do učebního plánu „pracovních škol“.

1946 vychází časopis Esperantista, rediguje Kamarýt; letní kurzy v Doksech (21.-31.7.)

1947 Kurzy v Doksech (21.-31.7.), založen klub EK Třebíč (16.12. – 27 členů); Kilian dostal čestné členství EK Brno. Memorandum k podnětu pro uvedení esperanta do škol (Malík, Paleček, Kilian).

1948 znovu začínají umělecké programy Zelené stanice (Radio Praha); od října vychází měsíčník Esperanto-Servo (5000 exemplářů), propagující komunistickou politiku (až do prosince 1951, kdy byl zrušen); 14.-18. v Praze ve Slovanském domě se koná ideové školení esperantských pracovníků (210 osob). Doksy (18.-31.7.); koncerty bulharského tenoristy Nuni Naneva a francouzské sopranistky Marguerite Santreuil (oba esperantisté, každý koncertoval zvlášť); po všesokolském sletu v Praze navštívala dánská esperantská skupina další města; zemřel Albín Neužil (19.2.). V Doksem ulice Esperanta, později přejmenována na Okružní

1949 vychází Velký slovník česko-esperantský od J. a K. Filipů; pracovní konference v Hradci Králové (20, března); svazový kongres v Liberci (kolem tisíce účastníků)4–6. června; letní kurzy: Doksy (16.-30.7.1949), Rožnov Pod Radhoštěm (1.-15.8.1949)

1950 Doksy 15.-29.7.; svazový kongres v Brně 27. května (cca tisíc účastníků)

1951 vychází poslední ročník časopisu Esperantista, pak je zastaven, aby nepřátelé v zahraničí nezneuživali informace proti socialismu; 18.2. schůze mládeže v Háji u Opavy a 29–4. na stejném místě se 70 účastníky; 3.2. ve Slezské Ostravě esp. ples; 11.3. krajská schůze mládeže v Kyjovicích u Svinova; celostátní sjezd delegátů mládeže v Rožnově 14–28.7. Letní tábor u řeky Moravice. Kolegio Doksy 28.7.-11.8. Celostátní sjezd v Praze (17.6.) a seminář v Praze (od října do prosince) s přednáškami.

1952 vnucena likvidace ESČSR; 1. konference východočeské esperantské mládeže (1–2 březen); začínají esperantské tábory (esp. kurzy v Rožnově pod Radhoštěm: 12.-26. červenec – mládež z Ostravy); aktivizuje se esperantská mládež v Opavě, s výročními konferencemi a letními kurzy (3.-16. srpen u řeky Moravice); vychází mládežnický věstník Tagiĝo (Svítání, Opava); Rudolf Burda začal vydávat důležité periodikum Pacdefendanto („Obránce míru“), které pomohlo udržet esp. hnutí v socialistických zemích. Konference mládeže v Č. Budějovicích (17–18 květen, zahájil M. Vlk, mluví o 29 skupinách mládeže a 7 oběžnících). Dne 11.5. v Rottově parku v Ostravě odhalen esperantský pomník. Tábor v Žimrovicích. Kolegio Doksy 26.7.-9.8.

1953 R.Burda zvolen předsedou MEM (světomírové esperantské hnutí); na Kanárských ostrovech vychází Křest svatého Vladimíra od K.Havlíčka-Borovského v překladu T.Pumpra; 4.1. v Olomouci celostátní konference esperantských skupin závodních klubů; Letní tábor u řeky Moravice poblíž Hradce u Opavy; 15.3. regionální konference mládeže v Ostravě; 23/24.5. regionální setkání v Přerově; 2. srpna celostátní schůze mládeže v Hradci u Opavy; seminář v Lanškrouně (13–20.12.) o literatuře (75 osob ze 14 míst – zachovala se Kořínkova přednáška Esperanto kaj poezio). Opavským esperantistům přednášel o Číně ministr Al. Neumann.Letní kulturně rekreační pobyt na hradě Kosti v Českém ráji (5.-15.8.). V tomto roce se Kolegio v Doksech neuskutečnilo, ale přestěhovalo se na zámek Kost.

1954 Kolegio Doksy 28.7.-6.8.; Sjezd esperantistů v Otrokovicích 11–12. září (140 účastníků); Regionální konference v Olomouci v hotelu Palace (9–10.1.);

1955 Kolegio Doksy 17–30.7.; ustaven neoficiální Celostátní poradní výbor esperantský; zemská konference esperantských obránců míru v Otrokovicích (316 delegátů)

1956 V. Novobilský vydal Skizo de esp. literaturo (Náčtr esp. literatury); v Hradci u Opavy se 28.7. konala výroční schůze mládeže (86 osob ze 34 míst); Regionální konference v Olomouci 7–8.1.1956 (153 delegátů z43 míst).9.12. ve Frýdku regionální konference Ostrava-Olomouc (35 lidí ze 17 míst; v Plzni se podařilo uskutečnit první oficiální kurz esperanta na Strojnické a elektrotechnické vysoké škole v Plzni (15 studentů, učil dr. Josef Černý, podpora rektora ing. Volejníka). Herecká skupina Verda Čaro de Julio Baghy hrála Maryšu od Mrštíků (11.4.1956) a Pygmalion B. Shawa (4.6.1956. Re­gionální esperantská konference v Třebíči (27.-30.4.1956).

1957 Esperantská pracovní konference v Jevišovicích u Znojma 16. června, 40 účastníků

Kolegio Doksy 14.-23.7. (180 osob) Tábor Koněšín 21.7.-4.8. Tábor Popelná 14.7.-28.7. Letní kurzy v Příboře 14.7.-28.7. Verda Čaro de Julio Baghy hrála Ibsenovu Noru (20.4.1957). V Praze slavnostní večer ke 40. výročí VŘSR (9.11., 200 lidí), seminář v Praze (26.-29.11., 200 osob, hlavně mladých). Zemřeli F.V.Lorenz (24.5.), Theodor Čejka (26.11.) a Karel Procházka (21.11.).

1958: 15 – 16. února konference esp. mládeže s maškarním plesem v hotelu Slovan v Brně. Mezinárodní veletrh v Brně vydává jedno číslo veletržního věstníku v esperantu (každý rok do 1968). Esperantské tábory v Lančově, Županovicích a Žimrovicích. Skupina Verda Ĉaro zahrála v Praze (15.5. a 7..6.) a ve Vsetíně (27.9.) hru Nazima Hikmeta „Legenda o lásce“. Prvnímu představení byl přítomen sám autor. Pracovní konference v Praze (12.3.), ve Vsetíně (28.9.), Ostravě (28.10.), Praze (26.-29.11).

1959 Ministerským dekretem ustaven Československý esperantský výbor (ČSEV; ten úspěšně zorganizoval kurz v Lázních Bělohrad (Somera Esperanto-Kolegio, cca 100 osob) a začal vydávat Zprávy Československého esperantského výboru.Dr. Jermář podnikl přednáškové turné po Švédsku.- na 44. světový kongres ve Varšavě jeli tři zástupci ministerstva a 40-členná turistická skupina včetně divadelní skupiny Zelený vůz J. Baghyho (VERDA ĈARO de J. Baghy)

1960 Třídenní celostátní seminář funkcionářů esperantských kroužků na zámku Štiřín (21.-23.10.1960. Zú­častnilo se 55 funkcionářů ze 140 kroužků, přednášeli pracovníci ministerstva kultury i členové Československého esperantského výboru.- Setkání esperantistů u Labe (Renkontiĝo de esperantistoj apud Elbo) pořádané klubem v Poděbradech (cca 150 lidí).

1961 Státní pedagogické nakladatelství vydává Cvičebnici esperanta od T.Kiliana a Esperantsko-český a česko-esperantský kapesní slovník od R.Hromady; seminář funkcionářů (Frýdlant nad Ostravicí).

1962 Ve Velkém Meziříčí se koná aktiv esperantských kroužků (15.-16. prosince), kde jim zástupci KSČ vysvětlí, že kroužky mají právo na existenci jen tehdy, budou-li se podílet na budování socialismu, nikoliv jen pořádat kurzy esperanta. Rozsáhlá informace v Zprávách Československého esperantského výboru (č. 13) uvádí, že tehdy bylo 195 kroužků.- Československý rozhlas Praha zahájil šestiminutové vysílání v esperantu vždy poslední čtvrtek v měsíci (hovořila Jana Cíchová). – ČSEV spolupracoval s celosvětovou výstavou poštovních známek Praga 1962 včetně první s esperantským textem (Dolfa Bartošík).

1964 6.-7. června 5. setkání esperantistů v Poděbradech na oslavu Jiřího z Poděbrad (130 lidí); 5.-6. září konference v Olomouci. Zemřel Rudolf Hromada (26.10.). V Příboře postaven pomník Theodoru Čejkovi, který v městě studoval.

1965 v Olomouci se koná Celostátní konference delegátů esperantských kroužků (11. a 12. prosince). Je založena sekce mládeže při ČSEV (9. července) a sekce železničářů (13. ledna). Ustavující zasedání ČSEV 13. února v Brně, kde je založen druhý ČSEV ve složení: Inĝ. František SVITÁK (Praha) předseda, Augustín ČAMBÁL (Martin) místopředseda, Tomáš BALDA (Řevnice) tajemník, ostatní členové: Jana CÍCHOVÁ (Praha), Zdeněk HRŠEL (Hradec Králové), Miloš HRUŠKA (Liberec), Drahomír KOČVARA (Ostrava), Michal KUCÍN (Košice), Vladimír LEHOTSKÝ (Bratislava), RNDr. Jaromír ŠIKULA (Brno).

1966 setkání esperantistů Severomoravského kraje v Ostravě-Vítkovicích (29/30. října, 98 účastníků), včetně plenárního zasedání ČSEV. Pražská konference Institutu za oficiální přijetí esperanta 25/28. července (IOE – Instituto por Oficialigo de Esperanto). Přednáškové turné o Jugoslávii profesorky Vesny Skaljer-Race slyšelo 1726 osob v 16 městech (Písek, Tábor, Kolín, Hradec Králové, Pardubice, Svitavy, Olomouc, Hranice, Ostrava, Opava, Třinec, Místek, Frýdlant, Vsetín, Brno, Třebíč) díky tlumočení z esperanta. Setkání esperantistů Východočeského kraje v Pradubicích v květnu (96 osob, 65 z 21 měst kraje a 31 z 11 ostatních měst). Filatela kolekto Dolfa Bartošík sub titolo „Historio de la Internacia lingvo Esperanto“ estis distingita en la Tutŝtata filatela ekspozicio Brno 1966 per arĝenta medalo kaj diplomo. Celostátní setkání esperantské mládeže (aktiv, 24. dubna 1966 v Praze, navštívil Ivo Lapenna).

1967 Setkání v Plzni, Setkání jihočeských esperantistů, Plenární zasedání ČSEV s prvním setkáním esperantistů Severočeského kraje v Jablonci (4. a 5. března, 87 delegátů z 18 míst kraje). Zasazený esperantský strom v zámeckém parku ve Velkých Losinách (27.5.), kanadská tsuga neboli jedlovec. Šachový turnaj v Poděbradech, Kulturní festival v Opavě, Tábor v Lančově, Setkání v Jihlavě, celostátní konference mládeže v Dudincích. Trilanda Paca Renkontigo Liberec-Jablonec, Mezinárodní mládežnický esperantský seminář v kempingu Turyň (8.-18.7.) s přednáškami (Lukáš, Mařík, Echtner, Sviták, Cíchová ap.)

1968 Odborný seminář k otázkám jazykových učebních textů esperanta (Praha, 23. a 24. listopad 1968. Zkušební čísla časopisu Starto, redaktorem Oldřich Kníchal.Na festivalu esperantských divadel v jugoslávské Pule byla zahrána Manon Lescaut (Nezval/Kořínek) Slezským divadlem Opava, další představení v Jablonci nad Nisou.

2. Po založení Českého esperantského svazu

Založení Českého esperantského svazu

1969 v Brně založen Český esperantský svaz s orgánem Starto (red. O. Kníchal) a v Pribylině Zväz esperantistov Slovenskej socialistickej republiky (od 1976 Slovenský esperantský zväz) s orgánem Esperantisto Slovaka. Předsedou ČES Josef Vítek a zvolen 16-členný výbor. K 31. prosinci 1969 měl svaz 1400 členů. 20. prosince 1969 byla v Bratislavě ustavena Československá esperantská federace ČSEF.Na letním kurzu v Lančově bylo 238 osob. V Nové Pace setkání esperantistů a skautů (9.-11. 5.).

1970 ČES vstupuje do UEA (hlavním delegátem se stal František Sviták). Esperantský kulturní festival (Opava-Hradec, 10.-13.7.); vychází české vydání mezinárodní učebnice esperanta Paŝoj al plena posedo (William Auld); Ve dnech 31.1.-7.2. Esperantský týden na lyžích ve Vrátné Dolině na slovensku pořádaný železničářskou sekcí (50 lidí). Vyšla Kniha apokryfů (Libro de apokrifoj) K, Čapka v překladu J. Vondrouška, Slezské písně (Sileziaj kantoj) P. Bezruče (př. R. Hromada, T. Pumpr, J. Kořínek) a Komenský (autor V. Hube). Zemřela Julie Šupichová (20.12.1970). Tomáš Balda dostal Cenu míru od Čs. mírového výboru. V Brně se měl konat ekumenický kongres IKUE a KELI (24.-31.7.1970), ale byl na poslední chvíli státem zakázán.

1971 Vychází Poŝatlaso de la mondo (Kartografia Praha, překlad T. Pumpr a J. Kavka) a „Pri la varmo“ (O teple) od M. Tůmy; v Kutné hoře (duben)první svazové zkoušky z esperanta; Setkání na Kunětické hoře (EK Pardubice, 29.5.). Oslavy 70. výročí EK Brno (12.-13.6.). 11. setkání na Labi (EK Poděbrady, 3.-4.7.). Seminář pro mladé funkcionáře v Lančově (5.-10.7.). Latní esperantský tábor Herbortice (10.-24.7.) a v Lančově (11.7.-7.8.). 5. setkíní v Jablonci (30.7.-2.8.).Setkání českých a slovenských esperantistů ve Vsetíně (24.9.-27.9.1971). 4. setkání u soutoku (EK Mělník 17.10.).

1972 Zemřel Tomáš Pumpr (10.9.). V Ostravě měl být II. sjezd svazu (6.-9.5.1972), při té příležitosti byla vyhlášena překladatelská soutěž. Sjezd byl přeložen do roku 1973. Studio Ypsilon při Naivním divadle v Liberci hrálo (18.2.) Klicperovu Komedii v neckách (Komedio en lavtrogo, přel. L. Špína). Pracovní konference v Mostě (25.6.). Mírové setkání v Mělníce (21.-22.10.) obohatilo loutkové divadlo z Košic. Mládežnický seminář v Rejdici u Tanvaldu (22.-24.9.). Seminář ČES a ministerstva kultury v Měříně u Prahy (2.-4.12.).

1973 Letní kolej esperanta v Liberci (1. až 14. srpna); Ostrava (20.-22.4.1973) pracovní zasedání delegátů pro II. sjezd v (měl to být II. sjezd, ale státní policie jej zakázala) – zasedala pedagogická sekce, technická sekce a byla založena mírová sekce MEM. Vychází La perdita vizagxo (Ztracená tvář) J. Nesvadby, př. A. Staňura. Třetí kulturní festival v Opavě. Na chatě Černá louže v Polesí u Rynoltic, okr. Liberec, seminář mládeže (4.-6.5. a 5.-7.10.). Kulturní večer v Ostravě-Porubě (21.4.). V Ústí n. L. a v Teplicích 7.-8.4. setkání esperantistů z partnerského města Karl-Marx-Stadt. Založena hudbní sekce (M. Smyčka). A. Bartošík získal medaily M. Koperníka v Poznani na filatelistické výstavě. Zemřel Tomáš Balda (8.12.1973).

1974 Letní kolej esperanta v Liberci (4.-18. srpna); Jarné stretnutie esperantistov v Tatranskej Lomnici (26.-28. dubna); Třetí Mezinárodní klturní festival v Opavě (5.-8.7.1974, 100 osob) je součástí oslav 750 let Opavy.. Na celostátní filatelistické výstavě v Brně (8.-23.6.) získali stříbrně medaile esperantisté D. Bartošík a V. Hasala. V Mělníce VII. setkání esperantistů koncem roku (350 osob). Vychází Cinkova Cvičebnice pro pokročilé a Komenio kaj internacia lingvo (O. Kníchal, V. Novobilský). Zemřeli Štěpán Urban (4.5.)a Vilibald Scheiber (2.8.). Ve Startu je jako svazová adresa uváděna Jilská 10.

1975 X. seminář esp. mládeže v Hejnicích u Frýdlantu (3.-5.1.) v areálu rekreačního střediska „Perun“. Porada zástupců esperantských socialistických organizací v Mělníce (29.3.-1.4.1975). Setkání českých a slovenských esperantistů ve Vsetíně (19.-22.9.1975, 250 lidí). V Herborticích 7. letní esperantský tábor (12.-26.7.1975, 72 osob). V Mělníce 2. seminář pro fukcionáře ČES (11.-12.10.1975). Dvě etapy letního esperantského tábora v Lančově (14.7.-10.8.1975).

1976 Druhý sjezd ČES (Praha, 7.-8.2.1976, 200 účastníků). Zemřel Miloš Lukáš (26.4.1976).Kon­ference sekce železničářů v Přerově (4–5. září 1976). Mezinárodní setkání esperantistů v Ostrově (26–28 srpen). Seminář funkcionářů ČES v Mělníku (15.-17.10.1976). Při Mezinárodní výstavě poštovních známek PLR-ČSSR (17.-19.9.1976) podepsána dohoda o spolupráci se Svazem českých filatelistů. Vyšla brožura Tridek jaroj (Třicet let) o ČSSR. 13. setkání esperantistů a 1. setkání absolventů písemných kurzů v Poděbradech. 7. šachový esp. turnaj (11.-13.6.)

1977 Na filatelistické výstavě Třebíč 1977 (4.-12.6.) získal D. Bartošík pozlacenou madaili za sbírku „Historie a současnost esperanta“ a na filatelistické výstavě Kladno 77 (9.-14.4.) získal V. Váňa malou pozlacenou medaili za sbírku „Kapitoly z dějin esperanta“. V Mělníce setkání (22.-24.4.). V Jabloni „Kilometry přátelství“ (24.4.). Oslavy 75 let EK Praha (5.3.) v Městské knihovně Praha. 25 let LET Lančov. 14. setkání esp. a absolventů písemných kurzů v Poděbradech (27.-29.5.).

1978 Zemřeli František Sviták (4.3.1978) a Theodor Kilian (3.7.1978). Uzavřena dohoda s Československým mírovým výborem. V Mělníku 9. mezinárodní setkání (7.10.). Vyšla brožura Světadíl bez tlumočníků (O. Kníchal). 15. setkání esp. a absolventů písemných kurů v Poděbradech (26.-28.5.).2. setkání esp. šachistů (30.9.-1.10.).

1979 Třetí sjezd ČES (Praha, 10.-11.2.1979, 300 účastníků – předsedou svazu se stává Dr. Jaromír Jermář). Vychází Fučíkova Reportáž (Riporto skribita en pendumila masxo), př. R. Hromada. Mezinárodní mírový pochod v Jablonci (22.4.), setkání obránců míru v Pardubicích při příležitosti 70 let místního esp. klubu (7.4.). Jarní seminář mládeže v Opavě (7.-8.4.) vyhlásil 2. kolo esperantské olympiády.Pamětní tabule prvním dělnickým esperantistům v Příboře 1897 byla odhalena 8.7. Seminář esp. funkcionářů v Mělníce (5.-8.10.). Výstava v Mahenově knihovně v Brně (15.-29.9.) na chodbě ve vitríně. Konferece železničářů v Praze (13.-14.10.). Smlouva o spolupráci s východoněmeckým esp. svazem (28.9.) v Berlíně (Křimský – Blanke). V Merklíně u Karlových Varů zahájen v listopadu cyklus seminářů mládeže pro budoucí funkcionáře ČES. Vychází Heraldiko kaj veksilologio J.Klementa. Redigování Starta přebírají Jaromír Jermář a Zdenko Křimský. 3. sraz esp. šachistů v Libici n. Cidlinou (25.-26.8.).

1980 Druhé setkání obránců míru v Pardubicích (15. března). Mírový pochod v Jablonci (24.4.). Setkání esperantistů z podkrušnohoří v Merklíně (13.-15.6.) Mírový pochod do Ležáků (22.4.) z pardubického Zámečku. Již čtvrtý kulturní festival v Opavě (12.-15.9.). Jubilejní 10. šachový esp. festival v Českých Budějovicích (3.-13.7.). Seminář Aplikace esperanta ve vědě a technice (AEST)v Ústí nad Labem (29.-31.8.). Setkání žáků písemných kurzů ve Valticích (31.10.-2.11.). Vychází Meze de Europo, historie naší země. 4. sraz esp. šachistů v Libici n. Cidlinou.

1981 Vycházejí Čapkovy Kapesní povídky v překladu J. Vondrouška a El subaj fontoj E. Urbanové. V Přerově porada esp. funkcionářů soc. zemí (16.-22.4.). Založena umělecká sekce svazu. Setkání obránců míru v Pardubicích. Dohoda mezi IFEF (železničáři) a ČES. Pochod do Ležáků (21.6.). Podepsána dohoda mezi REKREA a ČES. Zemřel Valdemar Vinař (1.12.). 5. sraz esp. šachistů v Libici n. Cidlinou (25.-26.7.). II. setkání esperantistů v Mnichově Hradišti (15.-17.5.)

1982 Čtvrtý sjezd ČES (Pardubice, 19.-21.3.1982, 400 účastníků¨); Vychází Konstruado en alto (Stavba ve výši) O. Březiny (př. T. Kilian. SAEST'82 v Českých Budějovicích (13.-15.8.). Komise mládeže se změnila na sekci. 6. sraz esp. šachistů v Libici n. Cidlinou (10.7.). Při pobytu Jiřího Karena v lázních místní kroužek zařídil besedu básníka pro školy, veřejnost i esperantisty. Konference sekce železničářů (Davle, únor).

1983 Vychází Kamarýtova Historio de la Esperanto-movado en Cxehxoslovakio (připravil J. Werner)a Novobilského Česká literatura v esperantu-Esperantská díla českých autorů. Pátý kulturní festival v Opavě (16.-19.9.). Páté setkání obránců míru v Pardubicích (18.-20.3.). Zemřel Josef Vítek (8.11.). Železničářská sekce v Chotěboři (16.-18.9.). 7. sraz esp. šachistů v Libici n. Cidlinou. V Praze se koná Valná hromada pro mír a život – ČES dostal pozvání vést sekci „Problémy mezinárodní komunikace“.

1984 Setkání esperantistů za mír v Pardubicích (23.-25.3.). V Boru u Tachova začala přestavba domu, který měl sloužit svazu. Mírový pochod v Jablonci nad Nisou (21.4.). Seminář funkcionářů v Pardubicích (8.-9.9.). AEST v Brně (31.8.-2.9.). Pedagogický seminář v Lančově (30.6.). Šachový festival v Libici n/Cidlinou. V květnu výstava dětských kreseb ze 45 zemí na ZDŠ v Poděbradech.

1985 Setkání obránců míru v Pardubicích (29.-31.3.). ČES zřizuje jubilejní fond pro oslavy 100. výročí esperanta v roce 1987. Víkendový seminář v Tanvaldě (27–28.4.). Zemřel František Mlynář (5.8.). Jiří Patera přebírá redigování Starta. 9. sraz esp. šachistů v Libici n. Cidlinou. v Hrabyni u Opavy založena sekce invalidů ČES (24.8.)

1986 1. Mezinárodní kulturní festival (Internacia Kultura Festivalo, IKF) v Ústí nad Labem (26.-27.9.1986, Starto 2/87); 2. mírové setkání mladých esperantistů v Krušných horách (25.-28.9. – JEPRE 86). Terminologický kurz v Roudnici nad Labem (1.-5.9.1986). Konference sekce železničářů v České Třebové (4.-6.10.).Zemřel Jaroslav Klement (10.6.). Esperantský seminář v Přerově (15.-16.11.). 10. mezinárodní sraz esp. šachistů v Libici n. Cidlinou (5.-13.6.)

1987 Pátý sjezd ČES (Olomouc, 11.-13.9.1987, 200 účastníků – předsedou ing. Petr Chrdle); 2. IKF v Ústí nad Labem; Setkání obránců míru v Pardubicích 20–22. března 1987; v Táboře výstava ke 100. výročí esperanta. 2. sraz čsl. esp. šachistů (3.-5.7.)

1988 Mezinárodní metodický seminář pro učitele esperanta (Strážnice); 3. IKF v Ústí nad Labem (30.9.-2.10.). Šestý kulturní festival v Opavě (16.-18.9.). Porada esp. funkcioářů soc. zemí v Českých Budějovicích (24.-29.4.). Zemřel Jiří Kořínek (4.11.), který 20.10. získal čestný titul „zasloužilý pracovník kultury“. Esperantský kulturní festival v Ústí nad Labem (30.9.-2.10.). 12. mezinárodní šachový turnaj (1.-3.7.). Státní film vyrobil krátký snímek Esperanto znamená naději.

1989 Oslavy 20. výročí ČES (Havířov, 25.-28.8.1989). Zemřeli Adolf Bartošík (3.2.), Vladimír Slaný (6.2.)a Ludvík Fritsch (26.12.). Setkání esperantistů-invalidů v České Třebové (22.-25.6.). Přátelské setkání RAVE ve Vyškově (29.9.-1.10.). V Ostravě se uskutečnilo hudební setkání IMUR 1989 (26.-29.10.). Esperantské setkání „Jarní probuzení“ v Poděbradech (14.-16.4.).

1990 Šestý sjezd ČES (Třebíč, 30.11.-2.12.1990, 300 účastníků. V Oboře u brněnské přehrady překladatelský seminář (9.-11.11.) – Miroslav Malovec a Karel Daněk přebírají redakci Starta (uvažovalo se, že Starto skončí a bude nahrazeno časopisem Perspektivo, společným i pro slovenské esperantisty s redaktorem S. Košeckým, ale z projektu sešlo). 30 let tradičních esp. setkání v Poděbradech (6.-8.7.).

1991 schůze AEH ve Františkových Lázních s odhalením pamětní desky na počest prvního esperantského pomníku zničeného fašisty; Týdení předkongres 43. kongresu IFEF (Praha); 43. kongres IFEF (Olomouc 11.-17.5.1991) 400 osob; 4. IKF v Ústí nad Labem; 3. zelená šachová olympiáda v Poděbradech (5.-14.7.).

1992 konference (Pardubice, 23.-25.10.1992); 1. kongres AEH (Františkovy Lázně) (18.-25.7.1992); Týdenní předkongres 77. UK ve Vídni (Praha); Mezinárodní seminář ke 400. výročí narození J.A.Komenského (Praha, Ministerstvo kultury ČR); Kožíkův životopis Komenského (Lumo en tenebroj). Oficiální zájezd ze 77. vídeňského UK do Strážnice, kraje J. A. Komenského (29.07.92); Středoevropský týden mládeže (Olomouc) více než 200 osob; 5. IKF v Ústí nad Labem; V knize Nyanasatta Thera: Základy buddhismu jsou popsány esperantské začátky autora (původním jménem Martin Novosad).

1993 Sedmý sjezd ČES (Karlovy Vary, 28.-31.5.1993, 300 účastníků) (1. společný sjezd s Německým esperantským svazem); 6. IKF v Ústí nad Labem;

1994 konference (Česká Třebová, 5.-7.11.1994) – 25 let ČES; 2. kongres AEH (Kladně od 9.7. – 16.7.1994, pak byl ještě 3 dny postkongres); Seminář ASISTI (Asociace pro srovnávací náboženská a duchovní studia) (Tábor); 67. kongres SAT (Strážnice 16/23.07.1994) 304 osob; 7. IKF v Ústí nad Labem;

1995 konference (Brno, hotel Kozák, 21.10.1995); 48. kongres IKUE-katolíků (Olomouc); 8. IKF v Ústí nad Labem;

1996 Osmý sjezd ČES (Havířov, 29.11.-1.12.1996, 130 účastníků); 81. světový kongres esperanta (UK) v Praze; 30. dětský esperantský kongresek IIK (Rabyně); 30. konference ILEI-učitelů (Tábor); 62. kongres IKBE-nevidomých esperantistů (Praha); 9. IKF v Ústí nad Labem;

1997 konference (Praha, 28.-30.11.1997) (dům křesťanské mládeže, Francouzská); 3. kongres AEH (Skokovy 10.-16.11.1997); 10. IKF v Ústí nad Labem; setkání párů, které se seznámily pomocí esperanta, v Poděbradech (31.5.-8.6.).

1998 konference (Jablonec nad Nisou, 16.-17. 10.1998); 1. KAEST-Mezinárodní konference o aplikaci esperanta ve vědě a technice (Praha); 11. IKF v Ústí nad Labem;

1999 Devátý sjezd ČES (Tábor, 15.-17.10.1999, 115 účastníků); 12. konference IMIEK-zdravotníků (Opava 24.7.-29.7.1999); 72. kongres SAT (Karlovy Vary); 33. konference ILEI-učitelů (Karlovy Vary); 12. IKF v Ústí nad Labem (1.-3.10.1999); zemřeli Eva Seemannová (21.1.), Josef Rumler (1.11.) a Marie Bartovská (8.12.).

2000 konference (Znojmo, 13.-15.10.2000); 50. kongres KELI-křesťanů (Jánské Lázně); 2. KAEST-Mezinárodní konference o aplikaci esperanta ve vědě a technice (Praha); 13. IKF v Ústí nad Labem; zemřel Jiří Karen (30.4.)a Stanislava Chrdlová (28.1.).

2001 53. kongres IFEF-železničářů (Tábor 12/19.5.);kon­ference (Poděbrady, 19.-21.10.2001); Konference OSIEK (Strážnice, téma: Karel Píč); 14. IKF v Ústí nad Labem; Vychází v češtině kniha Umberta Eca Hledání dokonalého jazyka podporující esperanto. Oslava 90. let esperanta v Poděbradech (1.-5.8.).

2002 Desátý sjezd ČES (Praha-Chodov, 15.-17.11.2002, 100 lidí) (na počest 100 let EK Praha); 4. kongres AEH-IKEH (Jánské Lázně 14.-21.9.2002); 55. kongres IKUE-katolíků (Kroměříž); 3. KAEST-Mezinárodní konference o aplikaci esperanta ve vědě a technice (Dobřichovice); 15. IKF v Ústí nad Labem (5.-7.10.2002);

2003 konference (Litomyšl, 17.-18.10.2003); Konference OSIEK (Praha-Opatov, téma: Intimaj temoj en Espernto-beletro, Eli Urbanová kiel honora gasto). 16. IKF v Ústí nad Labem; spuštěna česká Wikipedie překladem z esperanta (M. Malovec); utvořena esperantská sekce při Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci (http://www.vsmo.cz/esperantska.php)

2004 konference (Olomouc, 19.-21.11.2004); 4. KAEST-Mezinárodní konference o aplikaci esperanta ve vědě a technice (Dobřichovice); 17. IKF v Ústí nad Labem; vychází Švejk v esperantu (přel. V. Váňa). 54. kongres KELI v Bystřici pod Hostýnem (31.7.-7.8.).

2005 Jedenáctý sjezd ČES (Vyškov, 21.-23.10.2005, 100 účastníků); 18. IKF v Ústí nad Labem. Vyšel deník Petra Ginze (Taglibro de mia frato) v esp. překladu, Kraftova kniha o Přemyslu Pittrovi (Heroo de amo), v češtině Zamnehofova ulice R. Dobrzynského.

2006 konference (České Budějovice, 22.-24.9.2006); 59. kongres IKUE-katolíků (Velehrad); 56. kongres KELI (Strážné, 12.-19.8.); 28. Mezinárodní setkání esperantských rodin (Pilský mlýn u Blatné); 5. KAEST-Mezinárodní konference o aplikaci esperanta ve vědě a technice (Dobřichovice); 19. IKF v Ústí nad Labem; mezinárodní seminář mládeže „Jazyky na internetu“ (listopad,Brno)s d­otací EU;. 2007 konference (Polička, 22.-24.9.2007); 5. kongres AEH-IKEH (Seč 30.5.-3.6.2007); 20. IKF v Ústí nad Labem;

2008 Dvanáctý sjezd ČES (Přerov, 3.-5.10.2008, 100 účastníků); 5. KAEST-Mezinárodní konference o aplikaci esperanta ve vědě a technice (Dobřichovice). Zahájeno Muzeum esperanta ve Svitavách (20. září) a první výstava o dějinách hnutí. Marcipánové vánoce přilákaly do muzea děti i s rodiči. Česká sekce KELI organizuje kongres KELI v Pribylině (SK), (28.7.-4.8.) vybráno nové logo svazu podle návrhu Jindřicha Havlíka 

2009 konference (Svitavy, 9.-11.10.2009); Mezinárodní mládežnický kongres (Liberec). V Muzeu esperanta ve Svitavách otevřena 2. výstava „40 let Českého esperantského svazu“ a „Esperanto a mládež“ (v létě) a třetí výstava ke 100 letům esperantského hnutí mezi železničáři. Muzeum se zapojilo do muzejní noci.

2010 konference (Poděbrady, 24.-26.9.2010)

2011 Třináctý sjezd ČES (Šumperk, 7.-9.10.2011, 80 účastníků); 63. IFEF-kongres v Liberci, Kongresové centrum Babylon (7–14 květen 2011); Kongres LIBE (nevidomých) v Olomouci (14–21 červenec 2011); KELI-kongres v Poděbradech (2–9 srpen 2011); Vikimánie ve Svitavách (26–30 říjen 2011);v knize Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967 jsou články V. Kočvary o esperantu (str. 298–301, 897–899). 61. kongres KELI.

2012 konference (Břeclav, 27.-30.9.2012) společně s rakouskými a slovenskými esperantisty; 6. kongres AEH (Štíří Důl 13.9.-16.9.2012); 18. lékařský kongres v Opavě (10–15 červenec 2012); OSIEK-konference ve Svitavách (14–20 červenec 2012);zemřela Eli Urbanová (20.1.).

2013 Konference ČES (Nymburk, 25.–28.10.). Kongres KELI Svitavách (3.–10. 8.). Vychází Cinkova frazeologie (SILE, Brno, připravil J. Werner). Svitavské studentské divadlo DOMA hraje zkrácenou verzi R.U.R. na 98. světovém kongresu esperanta v islandském Reykjavíku pod názvem Terura sonĝo (Děsivý sen). Marek Blahuš zvolen do Esperantské akademie. V Lipnici nad Sázavou postaven pomník Jaroslavu Haškovi (27.4.) s citátem ze Švejka v několika jazycích, mezi nimi i v esperantu. 63. kongres KELI.

2014 Čtrnáctý sjezd ČES (Prostějov, 24.-26.11.2014, 70 lidí); Křest knihy Maškaráda kolem smrti (přeloženo z esperanta) v Jednotě tlumočníků a překladatelů v Praze (10.2.2014) za přítomnosti prof. H. Tonkina, bývalého předsedu Světového esp. svazu a editora esperantského a anglického vydání knihy; na Wikikonferenci v Brně M. Malovec vyprávěl, jak založil českou Wikipedii překladem z esperanta; vycházejí dochované překlady J. Kořínka a T. Pumpra z díla O. Březiny (Mistero de doloro – Tajemství bolesti) s ukázkami do dalších 16 jazyků. Zemřela Jana Cíchová (15.6.).

2015 Patnáctý sjezd ČES (Svitavy, 26.9.2015) – předčasně ukončen, protože dle nového OZ nebyla přítomna nadpoloviční většina celé členské základny; náhradní Patnáctý sjezd ČES (Ústí nad Orlicí, 6.-8.11.2015, 58 lidí). Do esperanta přeloženy stránky Vedem o židovských chlapcích v Terezíně, které vedl Petr Ginz. V knize Princ se žlutou hvězdou je posán život esperantské rodiny Ginzových. Kniha V. Noskové Metamorfozoj (přel. J. Werner), Gastronomický slovník (Ribasová-Turková).

2016 Šestnáctý sjezd ČES (Pelhřimov, 13.-16.10.2016, 50 lidí); Předkongres ve Svitavách před 101. UK v Nitře; Křest nových knih Esperanto od A do Z a Robinsoni na Sibiři (přeloženo z esperanta) v Jednotě tlumočníků a překladatelů v Praze;

2017 konference (Kroměříž, 13.-15.10.2017, 80 lidí); 7. kongres AEH (Hodonín u Kunštátu 21.-23.4.2017); Mezinárodní setkání ve Svitavách (22.-28. září); Předávání cen soutěže Čaj a Láska (v Číně), v níž uspěli i čeští esperantisté; Oslava 25 let KAVA-PECH (13. listopadu), křest nových slovníků (Velký esperantsko-český, Slovensko-český a česko-slovenský) v Jednotě tlumočníků a překladatelů v Praze. Publikace o F.V.Lorencovi česky i esperantsky (V. Novobilský)

2018 Konference (Benešov, 12–14.10.2018, 65 lidí); 22. ekumenický esperantský kongres v Poděbradech 6–13.8. (76 osob z 13 zemí); Odhalení desky F.V.Lorencovi (8.7.) v knihovně Vrdy, která nyní nese jeho jméno; opera Sternenhoch Ivana Achera v esperantu měla premiéru na Nové scéně Národního divadla (7. dubna); V knize Alexander Sommer Batěk: Neoglyfy je posána historie umělých jazyků.

2019 Sedmnáctý sjezd ČES (Brno, 17.-20.10.2019; výstava v senátu parlamentu České republiky Otokar Březina – překlady básní aneb domluvíme se v EU? (11.-24.června, autor Viktor Dvořák). Kniha o esperantu v Brně (křest 18.6. v Moravském zemském muzeu) v nakladatelství Josef Filip obsahuje téměř 50 stran fotografií a texů a vznikla spoluprací nakladatele Vladimíra Filipa a Miroslava Malovce (kniha obsahuje ještě tři další témata (Císař v Brně 1892, brněnské lázně a český fašismus v Brně). V knize Arnošta Lamprechta Ke kořenům jazyků jsou dva články o esperantu (str. 111–126) napsané s Mirkem Čejkou. Zemřeli V. Podhradská (5.2.) J. Kavka (14.6.). Mezinárodní setkání esperantské mládeže v Chotěboři (12.-14.4.).

2020 Skupina E-mental připravila esperantské roušky , které se brzy rozprodaly. KAVA-PECH vydává knihy Desegnetika humuro 2 (Pavel Rak), Kosmofabeloj (Gabriela Kopcová). Zemřeli Jiří Vencl, Josef Xaver Kobza, Vladislav Hasala, Jarmila Rýznarová, Václav Lamr. V září se uskutečnilo setkání ve svitavském muzeu s koncertem Ivana Achera, Jany Vébrové a Terezy Marečkové, dále 50. jazykový seminář AEH v Malé Skále, ostatní akce musely být zrušeny kvůli koronaviru, lidé se scházejí jen virtuálně. V Památníku písemnictví v Rajhradě je výstava o Františku Kožíkovi jako spisovateli a esperantistovi, jeden panel pojednává o Verda Stacio a zmiňuje i účinkování Ivana Blatného.

2021: Zemřeli Jan Werner (20.1.), Vlastimil Novobilský (11.2.), Jiří Rada (1.2.), Václav Stibůrek (7.3.), Lenka Angelová (19.3.), Oldřich Kníchal (21.3.). Deníky Deník N a MF Dnes uveřejnily články k 20. výročí Wikipedie, neopomněly připomenout podíl českých esperantistů na české verzi této encyklopedie. Konference ČES v Bartošovicích a železničářů v Berouně (oboje 1.-3.10.). Brněnský klub oslavil 120 let své existence (18.9.).

2022: V Berouně 73. mezinárodní kongres esperantistů-železničářů (6–12.5.) s postkongresem v Pardubicích. Památník v Rajhradě vydal CD o Františku Kožíkovi s článkem o Zelené stanici (esperantském vysílání brněnského rozhlasu před válkou) a uspořádal výstavu koláží a knih Gabriely Kopcové včetně esperantského vydání knihy Vesmírníčky – Kosmofabeloj. Ve Svitavách první marcipánové Velikonoce (9.4.) místo Vánoc, kdy tomu bránila pandemie. V Pardubicích 18. sjezd ČES (16.-18.09.). Nakladatelství KAVA-PECH oslavilo 30 let trvání (9.6.) a vydání nových knih, např. Velkého česko-esperantského slovníku či Atributy apoštolů a evangelistů.

2023: V Praze se konala oslava Odorika z Pordenone (14.1.- Institut renesance kulturního dědictví manželů Altiorových) s aktivní účastí esperantistů. Dne 1.4. se odehrál podobný koncert, opět v Praze, s četbou básní esperantského básníka S. Schulhofa.V O­lomouci křest nových knih (11.5.) vydaných nakladatelstvím KAVA-PECH (Sadako volas vivi, Mia vivo kun Esperanto, Jarsezonoj kaj festotagoj, vyšly i Bluaj neĝoj a křesťanské apokryfy Ekster la limo) a v Knižních novikách celostránkový článek o nakladatelství. V Pardubicích seminář o železnicích (5–6. 3.) podle projektu VERDEN na Pardubické univerzitě, přednášky hlavně v esperantu. Ve Svitavách v Muzeu esperanta marcipánové velikonoce pro děti (1.4.) a účast svitavského klubu v Mezinárodním dnu čaje ve spolupráci s Universitou čaje v Číně. Zpravodaj města Benešova otiskl dvě pokračování o práci místního esperantského klubu. V Šumperku setkání esperantistů s prohlídkou požární zbrojnice (20.5.). Skupina českých esperantistů se zúčastnila sjezdu slovenských esperantistů v Nové Dubnici (23.-25.6.), kde byla otevřena esperantská Knihovna Jána Vajse za účasti zástupce magistrátu, řeší se přechod Knižní služby z Rotterdamu pro celosvětové esperantské hnutí, je zde také otevřeno nové centrum slovenských esperantistů a vyšel velký esperantsko-slovenský slovník.

2024: Knihovna Klubu esperantistů v Brně předána do Moravské zemské knihovny v Brně (19.3.2024), kde vznikne esperantské oddělení (cca 5 tisíc titulů); svaz zahájil pokusný online kurz esperanta, lektor Milan Kolka (16.4.2024); přišel dopis předsedy UEA Duncana Charterse (20.3.2024), že Světový kongres esperanta 2025 bude v Brně na Mendellově univerzitě; firma KAVA-PECH vydala poslední knihu v esperantu (Golemo od Eduarda Petišky) a předala další vydávání do Kanady, sama zůstane jen u českých knih (včetně esperantsko-českých); vyšel kapesní slovníček Esperantsko-český a česko-esperantský M. Malovce (KAVA-PECH); v létě v Česku tábořili tzv. Zelení skauti (Verdaj skoltoj);