Jazyková rubrika č. 2 - "Slova podobná s odlišnými významy"

Váháte, jaký je rozdíl mezi slovem „ŝargi“ a „ŝarĝi“? Pak vězte, že „ŝargi“ se používá například v tomto spojení „ŝargi telefonon“ čili „nabít telefon“. Proto se také nabíječka řekne „ŝargilo“. Naopak „ŝarĝí“ znamená „nakládat“, respektive někoho zatěžovat. Následující obrázek názorně vysvětluje rozdíl.

Ŝargi x Ŝarĝi

Stačí jedno písmeno přidat a je z toho najednou jiné slovo. Je tomu tak v případě slov „oferi“ a „oferti“. Zatímco „oferi“ znamená „obětovat“, „oferti“ naopak znamená „nabízet“.

Oferi x Oferti

Jak se řekne v esperantu „hledat“ a „vtipkovat, žertovat“? Zdánlivě hodně podobně, a to „serĉi“ a „ŝerci“. A proto mluvíme-li o vyhledávači Google v esperantu, použijeme slovo „serĉilo“ pro český ekvivalent „vyhledávač“, respektive „serĉu tion per Guglo“ (aneb „vyhledej si to Googlem“). Naopak pro „žert“ použijeme slovo „ŝerco“ :-)

Serĉi x Ŝerci

Poznámka: Zatímco „hledat“ se řekne „serĉi“, čili „já hledám“ = „mi serĉas“, tak pokud jste již něco našli, použijte slovo „trovi“, čili „mi trovis tion“ („našel jsem to“).

Slova „peti“ a „demandi“ jsou podobná z hlediska významu, ale z hlediska psaní jsou dosti odlišná, tak na to pozor také. „Peti“ znamená „prosit“ (proto „mi petas“ = „prosím“ v případě žádosti) a „demandi“ potom „ptát se“.

Peti x Demandi

A teď trojioe slov, které se liší pouze jedním písmenem a v případě nepřesné výslovnosti může skutečně dojít k záměně.

Zatímco „atenci“ znamená „provést, spáchat atentát“, „atendi“ znamená „čekat“. Pozor však na slovo „atenti“, které znamená „dávat pozor, pozorovat“. Používá se však poměrně často jeho odvozenina v podobě podstatného jména ve čtvrtém pádě, čili „atenton“ – „Pozor!“.

Atenci x Atendi x Atenti

Trošku složitější je to u slov „fuĝi“ a rifuĝi". Významově jsou navíc tato slova také poměrně podobná – „fuĝi“ znamená „prchat, utíkat“ (před nějakým nebezpečím, případně utíkat z hořící budovy), a „rifuĝi“ sice také „utíkat“, ovšem za účelem najít bezpečí, azyl. Proto také „uprchlík“ překládáme jako „rifuĝinto“.

Fuĝi x Rifuĝi

Že stačí jen přidat jen dvě písmena navíc, je vidět na příkladu slov „inici“ a „iniciati“. První zmíněné slovo znamená „uvést, zasvětit“ (do nějaké sekty), druhé, delší slovo potom znamená „dát podnět, iniciovat“. Proto také „tvůrce“ se řekne „iniciatinto“.

Inici x Iniciati

Další trojici slov můžeme uvést těmito větami – Mi nur mordis lin. Mi ne sciis, ke li mortus. Mi ne murdis lin.

Do češtiny přeloženo: Jen jsem ho kousnul, uštknul. Nevěděl jsem, že by zemřel. Nezavraždil jsem ho.

Morti x Mordi x Murdi

Jaký je rozdíl mezi „presi“ a „premi“? Myslíme, že v tomto případě není třeba překladu, že následující obrázek jasně vysvětluje rozdíl a význam těchto slov.

Premi x Presi

„Vadi“ vs „vagi“. V češtině sice slovo „vagabund“ zní spíše negativně, má ale hodně společného se slovem „vagi“, které překládáme jako „toulat se, bloudit, potulovat se“ čili jak vysvětluje obrázek „jít z místa na místo bez definovaného cíle“. A „vadi“? Jak obrázek napovídá, znamená to „brodit se, brouzdat se“ (například vodou).

Vadi x Vagi

Náročnější je rozlišení slov „pezi“ a „pesi“, která se navíc dají použít dohromady v jedné větě a je tedy třeba tato slova dobře rozlišovat.

Jeden výklad nabízí obrázek níže, druhou možností je překlad těchto vět – La patrino pesas la bebon. La bebo pezas 5 kilogramojn. čili v češtině (Ta) matka váží (to) dítě. (To) dítě váží pět kilogramů.

Podobně potom věta z mého esperantského článku o půstu: Je 21:45 mi pesas min, mia pezo estas 81,2 kilogramoj. – V 21:45 se vážím, má váha je 81,2 kilogramů.

Pezi x Pesi

A to je z druhého dílu této rubriky vše. V třetím díle budou s největší pravděpodobností dokončena slovesa. Po něm pak budou následovat díly věnované podstatným jménům, kterých vybral autor těchto obrázků Przemysław Wierzbowski z Polska nejvíce. -mir-