Osobnosti

Osobnosti P – Ž

---

Adámek, Oldřich – Vydával Cxehxoslovaka Gazeto (1921–1923) a slovník (Čánský-Riedl, 1924)

Adamík, Vladimír (1898–1970) – vydal první výbor Slezských písní v esperantu (1927)

Aleksiev, Nikola (1909–2002) – bulharský esperantista, čestný člen ČES pro mírovou práci

Alferi, Heřman (1871–1909) – jako učitel přispíval do Internacia Pedagogia Revuo

Ambrož, Josef Eduard (1909-?) – pracoval v MEM, redigoval českou verzi Paco, psal do Medicinistaj Informoj, pracoval také ve Svazu českých invalidů

Angelová, Lenka (1958–2021) po své matce Jarmile Rýznarové převzala vedení AEH

Babička, Jaromír (1908–2002) – čestný člen esperantské železničářské organizace IFEF

Baďura, František (1896–1959) – policejní inspektor, cestovatel, předseda EK Brno (1931–1932)

Bakalář-Srbecký, Jan Miroslav (1857–1935) – katolický kněz, spisovatel, propagátor volapüku, poté esperanta

Bala, Ladislav (1920–2006) čestný člen ČES za zásluhy o esperantský tábor v Lančově

Balaš, Arnošt (1919–1994) zakladatel klubu u První brněnské strojírny

Balda, Tomáš (1908–1973) profesionální úředník esperantského svazu před likvidací v roce 1952, tajemník Mondpaca Esperanto-Movado (1971–1973), po obnovení svazu (1969) člen výboru

Balík, Michal – bývalý předseda E-klubu Olomouc, spolupracující se sekcí nevidomých ČES

Barandovská-Frank, Věra (1952) filoložka, autorka učebnice esperanta pro samouky a četných prací o interlingvistice (Latina jako mezinárodní jazyk, Úvod do interlingvisti­ky aj.)

Bárochová, Anna (1894–1975)(HM) pokladní pražského klubu, účetní svazu (před 1952), učitelka nevidomých esperantistů, „máma“ cestujících esperantistů, čestná členka ČES

Baroš, Miroslav (1930) zabývá se akustickým názvoslovím v esperantu

Barták, Slavomír (1929–2017) inciátor Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto v Brně, výrobce suvenýrů včetně esperantských

Barth, František (1884-?) český pionýr esperanta, obchodník v Bratislavě, čestný člen Leningradské esperantské společnosti; jako 18-letý spoluzakládal pražský klub, jehož byl prvním tajemníkem

Bártlová [Lampířová], Kamila (1931) učitelka, básnířka, řadu let vede dětský esperantský kroužek v Okříškách

Bartošík, Adolf (1907–1989) čestný člen ČES, zakladatel Slovakia E-klubo v Uherském Hradišti, profesí logoped, zájmy filatelista a grafik, proslavil se kresbou Zamenhofa

Bartovská, Marie (1912–1999) čestná členka ČES a UEA, pracovala na textilní terminologii

Barvič, Josef (1853–1924) – brněnský knihkupec, který vydával i esperantské publikace

Barvíř, Josef (1879–1955) právník, zapisovatel prvního pražského esp. klubu, po 1. světové válce přešel do Brna, pod pseudonymem Jan Blahoslav přeložil Moravia Karsto od Karla Absolona

Batěk-Sommer, Alexander (1874–1944) chemik, zlepšil české chemické názvosloví, vytvořil mezinárodní písmo neoglyfy, v esperantu napsal knihu o tomto písmu a rady pro mládež o sexualitě, zajímal se o botaniku, skauting, teozofii, radioaktivitu, armádu spásy

Bednařík, Aleš (1943) inženýr, řídil práce na česko-esperantském polytechnickém slovníku, o kterém psal v rámci seminářů AEST

Bednář, Josef (1887–1966) ředitel obchodní školy v Brně, předseda brněnského klubu (1929), uspořádal 4 kurzy esperanta pro Verda Stacio (Esperanto v 10 hodinách) a převyprávěl příběhy Barona Prášila (Barono Mensogbabilulo kaj liaj plej bonaj aventuroj)

Bělohlav, Josef (1882–1935) vydával v letech 1910–1914 Vlastivědný sborník – Instrua kolekto, o českých i zahraničních městech

Berger, Leopold (1887-?) chemik, zakladatel Bohema Esperanto-Servo, vydával BES-Adresaro a česko-esperantský slovníček (1930)

Bergr, Věroslav (1928) – český malíř a ilustrátor, manžel básnířky Z. Bergrové, příznivec esperanta

Bergrová, Zdenka (1923–2008) – česká básnířka a překladatelka, příznivec esperanta

Berka, Aleš (1909–1983) vydavatel levných knih v esperantu (Fino de la mondo, Interesa legolibro, La milito en Ekstrem-Oriento) a vsetínského zpravodaje v esperantu, předseda sekce IKUE

Berndt, Dieter (1935–2014) německý esperantista, narozený v ČSR, přeložil Foglarovy Hochy od Bobří řeky (La knaboj de la Kastora rivero)

Bezdíček, Josef (1900–1962) redaktor československého rozhlasu, významně se podílel na Verda Stacio. Český rozhlas ho řadí k svým největším osobnostem.

Blaha, František (narozen 1.6.1912 Horní Újezd, okr. Přerov, zemřel 5.6.1984 ve Zlíně) – sbormistr, kulturní pracovník, autor učebnice esperanta pro pokročilé ve 20 lekcích

Blahuš, Marek (1986) zakladatel České esperantské mládeže (2005), čelný aktivista týmu E@I, od dubna 2013 do 2022 člen Akademie esperanta, patrně nejmladší v její historii, rezident mezi Wikipedií a masarykovou univerzitou

Blatný, Ivan (1919–1990) – velký český básník, v mládí jako esperantista učinkoval ve Verda Stacio, ve svých českých básních použil i prvky latiny, esperanta, interlingvy

Blažek, Jan (1921–2000) vyučoval esperanto ve Strakonicích a Praze, přispíval do časopisů

Blažek, Karel (1912–2009) spolupracovník dr. Josefa Hradila v Mnichově Hradišti

Blažek, Vlastimil (1911–1996) čestný předseda EK Olomouc, vydával Informilo Haná-Jeseníky (1946), pracoval na železničářských textech, zasloužil se o esperantský strom, pamětní kámen a Zamenhofovu ulici v Olomouci

Bloch, Robert (?-?) tajemník Esperantského svazu Československé republiky, zahynul v Osvietimi

Bloudek, Miloš (1953) inženýr, člen EK v Karlových Varech, významně se podílel na česko-německém esperantském kongresu 1993

Bohun, Taras Michal (1914–1988) vedl kroužek Regula v Nové Pace

Borská, Věra – operní pěvkyně v Brně, vedla zájmový divadelní kroužek Verda Masko (50. léta)

Borský, Josef (1925) – autor knihy 1111 anekdot v esperantu (vyšly 2009)

Bořánek, Vladimír člen přípravného výboru ČES (1968) a prvního výboru nově založeného ČES (1969)

„Bouška, Hynek Karel“: (1884–1962) – redaktor, překladatel, autor publikací v esperantu

Bouzek, Bohumil (1968) majitel nakladetelství Espero Publishing, esperantista

Brandejs, František (1907 ? – 1992) pražský člen IKUE

Brejník, Vladimír (1899–1961) – autor tří esperantských povídek (Unua neĝo, Joĉjo, Hieraŭ kaj hodiaŭ – První sníh, Pepík, Včera a dnes)

Bršlica, Stanislav (1931–2017) předseda esperantského klubu ve Znojmě

Břehová, Marie (1935–2016) – překládala do esperanta moderní české autory (Bohumil Hrabal, Ota Pavel, Jan Werich. Karel Čapek)

Břicháček, Tomáš (1982) představitel české esperantské mládeže, zpracoval webové stránky pražského klubu a informačního blogu mládeže, předseda klubu v Praze a redaktor klubového Bultena

Bubela, Petr aktivní člen EK Olomouc

Bubeníček [Bubenič], Stanislav (1904–1979) – autor románu a povídek z cirkusového prostředí, které sám přeložil do esperanta. Článek ve Wikipedii

Buhr, František (1896–1966) účetní, pracoval v pražském klubu, v katolické sekci a skautingu, vydal některé práce J. Filipa (zpěvník Kantareto a českou sbírku básní Pomněnky)

Burda, Rudolf (1902–1968) plzeňský esperantista, člen výboru Svazu československých esperantistů, vydával „La pacdefendanto“ a byl prvním předsedou MEM, mírového esperantského hnutí, které založil

Cabák, František – autor esperantského počítačového slovníčku (1983)

Canibal, Jaromír (1947) – lékař, aktivista mezi esperantisty-šachisty

Cíchová-Hrdličková, Jana (1923–2014) – průvodkyně cizinců, hlasatelka esperantského vysílání pražského rozhlasu, esperantská překladatelka a básnířka, čestná členka ČES

Cikhardt, Rudolf Jan Ezechiáš (1888–1944) hospodářský likvidátor banky Slávie, byl nadšený propagátor esperanta (Esperanto, Rozvoj esperanta v Čechách), většinou psal o hospodářské topografii (Dobytkářství na Blatensku, Z doby roboty ap.). Posmrtně bratr Roman vydal jeho „Historický místopis Borotína“ (jejich rodiště), kde píše o jeho esperantismu (http://ceskasibir.cz/dok/d471.php)

Cikhart, Roman (1886–1957) byl český pedagog, spisovatel, historik a kulturní pracovník, bratr esperantisty R. J. E. Cikhardta (každý si ponechal jinou variantu příjmení: Cikhart – Cikhardt), http://cs.wikipedia.org/…oman_Cikhart

Cink, Josef (1933–2011) – autor esperantských učebnic a zpěvníků

Čánský, Václav (1880-?) – aktivista pražského klubu 1904, spoluator esperantského slovníku s L. Riedlem (1924)

Čapek, Zdeněk (?-?) přispíval do mládežnického bulletinu Fajrero (1960) povídkami, články, básněmi a scénkami (Jozefo ekskursas al Marso, Plenumita songxo)

Čech, Svatopluk (1942–2013) – pokladník EK Česká Třebová, strojvedoucí, pomáhal zdravotně postiženým esperantistům

Čejka, Theodor (1878–1957) – zakladatel českého esperantského hnutí, autor učebnic, vydavatel.

Čejková, Jarmila (1939) – vede výstřižkovou službu ČES

Černý, Josef (1904–1983) – lékař, autor překladů a učebnic, zachovaných v rukopisech

Čihák, Josef (1912–2003) kněz, který spolupracoval s bratry Filipovými na jejich slovnících

Čuhelová, Blanka – ředitelka městského muzea ve Svitavách, pomohla zřídit esperantskou expozici

Čumová, Marie (1946) – zpracovává esperantskou knihovnu ve Svitavách

Daněk, Karel (1948) – někdejší jednatel EK Brno a technický redaktor Starta (90. léta)

Daníček, Mat. – autor studie Světová řeč Esperanto (1900)

David, Jaroslav (1919–2002) čestný člen IFEF, podílel se na železničářském názvosloví (Trakcia vortaro ČKD Praha), přispíval do Fervojfakaj Kajeroj

Dibelka, Otto (1897–1984) – aktivista českého esperantského dělnického hnutí (Kořínkův článek ve Startu 1/1978, str. 16)

Dlouhá, Sidonie (?-1940) – jedna z českých průkopnic esperanta, překlady povídek (Rais, Jirásek, Medek)

Dolejš, Theodor Alexandr (?-1934) český myslitel, emigroval do Brazilie, kde portugalsky napsal články o nesmrtelnosti. Jeho esperantskou báseň Frata saluto zveřejnil F. V. Lorenz.

Drahotová, Jindřiška (1938) předsedkyně EK Mladá Boleslav, vydává čítanky pro začátečníky (E-legolibretoj) a překládá z esperanta do češtiny (Evropu a Asií na kole a s esperantem, Osm let na cestách po naší planetě, Nebezpečný jazyk, Člověk proti Babylonu), organizátorka jazykových seminářů ve Skokovech, čestná členka ČES

Drlík, Josef (1909–1983) akademický architekt, předseda EK Praha, člen revizní komise ČES

Duda, Jan (1938) český houslista, přispívá na kulturní programy esperantských akcí

Duřpeková, Květoslava (1921–2017) profesorka hudby, klavíristka a sbormistryně z Valašského Meziřící, doprovázela pěvce na esperantských vystoupeních; od r. 1991 řádová sestra Hedvika

Dus, František jeden z průkopníků esperanta, funkcionář B.U.E., překládal povídky a básně

Dvořák, Viktor (1936) inženýr, pořádá výstavy esperanta, zařídil základní kámen Národní knihovny jako dar českých esperantistů, připravuje vydání Kořínkových a Pumprových překladů z Březiny, čestný člen ČES

Dvořák, Vladimír (1960) – býv. předseda Sekce mládeže ČES (1989–1992) a místopředseda ČES (1991–1993); organizátor E-akcí; činný v E-klubu Písek; 2011–2016 předseda Českého esperantského svazu

Dvořáková, Libuše (1953) – předsedkyně E-klubu Svitavy, dříve členka výboru a předsedkyně dozorčí rady ČES, od října 2011 místopřed­sedkyně ČES, iniciátorka založení a hlavní správkyně Muzea esperanta ve Svitavách, organizátorka akcí

Dvořáková, Pavla (1966) – bývalá členka výboru ČES (2008–2016), předsedkyně E-klubu Písek, organizátorka akcí, wikipedistka, realizátorka projektů ČES (digitalizace, www.esperanto.cz, výuková CD, překlady z obl. CR), hudebnice, autorka putovní výstavy „Je esperanto mrtvý jazyk?“, kurátorka výstav v Muzeu esperanta, správkyně muzejního webu a muzejní stránky na Ipernity (dříve činná ve výboru Sekce mládeže a v Pedagogické sekci ČES)

Dynybyl, Emil (1897–1948) – zakladatel lihovarské firmy, aviatik a propagátor esperanta. Jeho první likér se jmenoval Verda Stelo

Echtner, Vuk (1905–1994) čestný člen ČES, dlouholetý redaktor slepeckého periodika Auroro, učil Jaroslava Ježka esperantu, vedl pedagogickou sekci ČES, v Ĉeĥoslovaka Antologio zanechal skvělé překlady

Eiselt, Josef (1858–1936) český esperantista, ředitel gymnázia, v mládí žil v Bosně jako zakladatel klubu v Sarajevu, dožil v Praze.

Eltschkner, Antonín (1880–1961) – probošt metropolitní kapituly u sv. Víta a pomocný biskup pražský, předseda Ligy katolických esperantistů v Československu, od r. 1925 člen esperantské sekce „Katolické rady“

Faigl, Václav (?-1983) organizoval esperantské šachové turnaje

Felix, Eduard (cx. 1900 – 1975) inženýr letectví, člen jazykové komise ČES, učitel esperanta v LET Lančov, překládal Březinovu prózu

Fiala, Ladislav (1922–2001) předseda klubu v Poděbradech, organizátor setkání v Poděbradech a šachových olympiád, zařídil Alej Esperanto v Poděbradech, vytvořil putovní výstavu Od Komenského k Zamenhofovi

Fialová, Halina inženýrka, Polka, manželka L. Fialy, autorka šachové pohádky „Terura sonĝo de malgranda Laĉjo“

Fierlinger, Eugen (1849–1925) středoškolský profesor, zakladatel hnutí v Olomouci, otec diplomata Zdenka Fierlingera

Filip, Jan (1911–1971) katolický kněz, se svým bratrem vytvořil Velký slovník esperantsko-český a Velký slovník česko esperantský, dále zpěvník a divadelní hry „Fino de la mondo“ (Konec světa) a „La Turo inter nuboj“ (Věž mezi mraky), psal i českou poezii

Filip, Karel (1915–2001) spolupracoval s bratrem na slovnících a zpěvnících

Filip, Míša Josef (1939–2014), Filipová, Libuše (1950) manželé z Chropyně, učí na Lančově, vedli magnetofonovou službu ČES, pomáhají s vydáváním Informila AEH

Fischer, Oldřich Arnošt (1955) brněnský veterinář, píše esperantské články a přednášky o hmyzu, vydává publikace o hmyzu, překládá do esperanta i z esperanta

Flídr, Josef (1947–2009) předseda EK Litomyšl

Fousek, Josef (1881–1973) čestný člen ČES, spolupracoval s T. Pumprem na překládání árií po hudební stránce, napsal esej „Jak překládati zpěv“

Franc, Karel (1925–2015) čestný člen ČES, přispěl seminářům AEST články o letectví, dlouhá léta pracoval na Lančově, vedl zkušební komisi ČES a předsedal EK Pardubice

Franzl, Oldřich (1897–1965) brněnský právník původem z Písku, jako důchodce pod pseudonymem G.P. (Gustav Písecký) velmi pilně vydával samizdatové práce (frazeologie, římská próza, Zeyer – http://www.literatura.bucek.name/…/franzl.html)

Fridrich, Rudolf (1878–1944) zakladatel EK Prostějov (1909), pak na gymnaziu v Brně (1921), překladatel z češtiny do esperanta (Macharův „Benedek“ aj.)

Friedrich, Josef (1890–1968) železničář v Košicích, spoluzakladatel EK Olomouc, člen Moraviaj Esperanto-Pioniroj

Fritsch, Ludvík (1910–1989) čestný člen ČES, terminolog, odborník na výrobu papíru, podílel se na česko-esperantském polytechnickém slovníku

Frýbert, František (1929) radioamatér-esperantista z Brna, pokladník Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto v Brně

Gabalda, Liba česká esperantistka žijící ve Francii

Gadula, Otakar (1908–1939) měl na třicet přednášek v esperantském vysílání z Moravské Ostravy

Ginz, Petr (1928–1944) syn Oty a Marie Ginzových, bratranec herce Oty Sklenčky. Jako chlapec napsal román „Návrat z pravěku“ ve stylu Julesa Vernea jako parodii na fašismus v Německu a psal si deník, v němž zachytitl drsnou atmosféru okupace. Ve 14 letech musel odejít do Terezína, kde s dalšími chlapci (např. herec Ota Ornest) pracoval v táborové tiskárně, kde se tiskly lživé propagandistické materiály, a tajně vydávali časopis Vedem, kterým si dodávali odvahu. Skvěle kreslil, byl by z něho asi umělec jako sestra Eva, která je izraelskou malířkou. V 16 letech byl však zabit v Osvietimi. Jeho kresbu měsíční krajiny si vzal do vesmíru izraelský kosmonaut na raketoplánu Columbia, jehož let skončil tragicky. Avšak dochované reprodukce kreby se rozletěly po světě jako symbol holokaustu.

Ginz, Ota (1896–1976) jedna z vůdčích postav českého esperantského hnutí mezi válkami, redaktor Ĉeĥoslovaka Antologio. Po smrti syna Petra se s rodinou rozhodl přestěhovat do Izraele. Je velmi vážen i v židovské komunitě, zachovaly se jeho zápisky z první války, když upadl do ruského zajetí a skončil jako pracovník-zajatec na statku Šolochovových a poznal tam budoucího spisovatele ještě jako chlapce

Ginzová, Marie manželka Oty Ginze, matka Petra Ginze a sestra Boženy Sklenčkové, pro Ĉeĥoslovaka Antologio přeložila povídku I. Herrmanna „Mia samklasano Tureček“

Glück, Julius (1877–1942) německý esperantista narozený u nás, významná osobnost světového esperantského hnutí

Grňa, Josef (1880–1919) překladatel Arbesových povídek (Rakontoj), první české knihy v esperantu, byl zastřelen rukou vraha.

Hájek, František (1883–1972) jeden z průkopníků esperanta u nás, pro revui „Esperanto“ vedl šachovou rubriku a napsal článek o esperantském šachu v Enciklopedio de Esperanto

Halíř, Václav (1926–1999) brněnský operní pěvec, rád zpíval pro esperantské publikum v esperantu (např. na UK Praha 1996)

Halířová-Suppová, Helena brněnská operní pěvkyně, mnohokrát organizovala kulturní večery pro brněnský esperantský klub

Handlová, Jarmila (1926) jako průvodčí tramvaje je pamětnicí brněnského esperantského klubu tramvajáků v padesátých letech, navštívila esperantisty v Japonsku, s nimiž udržuje styky

Hanzelka, Josef (1908–1983) aktivista en Radvanice a Vítkovice, vedl kurzy také na Lančově

Harcuba, Jiří (1928–2013) světoznámý umělec reliéfních portrétů a mincí, člen ČES

Hartmanová-Havránková, Marie (1880 – 1960) byla středoškolská profesorka, na svých cestách po Nizozemí esperantsky propagovala svou vlast, její kulturu, zvláště hudební

Hasala, Vladislav (1951–2020) esperantista ve Strážnici, bývalý člen svazového výboru, filatelista a sběratel

Hebda, Wolodimerz (1919–1989) byl delegátem v Albrechticích

Hebký, Jaroslav (1899-?) esperanto poznal u dělnické akademie v Praze (1911), v jejím turistickém oddílu, prošel pěšky kus Evropy a Ruska, setkal se se Zamenhofem a Baghym, v ruském Abdulinu založil E-klub. Po válce navštívil Čínu, Indii, Arábii, Egypt.

Heikenwälder, František (1898–1961) německo-český esperantista, předseda EK Prostějov, redaktor časopisu Ligilo, pro Verda Stacio přeložil „Grandhotelo Nevada“ (F. Langer)

Hemerková, Milada (1925–2001) vedla písemné kurzy, zorganizovala 8 setkání obránců míru v Pardubicích spolu s K. Francem

Herman, Vladimír (1929) čestný člen ČES, velmi pomohl SET Lančov díky svým politickým funkcím, když vzal tábor pod křídla Svazarmu a získal statisícové dotace na kuchyň, kanceláře a chatky.

Heřman, Sáva (1926) významný český jazykovědec (bulharistika, balkanistika, sociolingvistika), také esperantista, přeložil do češtiny „Encyklopedii jazyků Evropy“ s kapitolou o plánových jazycích

Hirš, Vratislav (1961) člen výboru ČES – pokladník

Hladký, Jaroslav tajemník Regiona Ligo Silezia, překládal beletrii pro časopis Ligilo, samostatně vyšla kniha „Homo de Dio“ od Jana Vrby (1936)

Hlaváč-(Pampelda), Miroslav (1933–2011) plzeňský esperantista známý svou znalostí květin, velmi pomohl svou prací při budování SET Lančov

Hoffner, Jaromír (1899–1976?) předseda EK Brno (1934), čestný člen EK Brno, pracoval mezi esperantskými duchovními, např. s R. Horským

Höger, Karel (1909–1977) velký český herec, účinkoval ve Verda Stacio, na což vzpomíná příznivě ve svých pamětech „Z hercova zápisníku“. Dochovala se zvuková ukázka jeho komentáře mezi áriemi esperantské Rusalky (Najado)

Holcová, Jana (1942–2020) esperantistka z Mělníku, v letech 1996–1999 předsedkyně kontrolní skupiny ČES, článek o Janu Jakubovi Rybovi v Dio Benu 4/1999

Holub, Jan (1878–1951) průkopník esperanta u nás, spolu s Theodorem Čejkou odstartoval esperantské hnutí u nás v roce 1901

Holý, Bohumil (1885–1947) český učitel, který se pokusil sestavit Všeslovanský jazyk

Horský, Rudolf (1914–2001) čestný člen ČES, biskup husitské církve, předseda české sekce KELI

Hořejší, Josef (1930–2023) esperantista z Rožmitálu pod Třemšínem, věnoval se esperantskému skautingu, učil esperanto na táborech

Hošek, Ignác (1852–1919) pokusil se sestavit novoslovanský jazyk, kterému dal němcký název Neuslavischen Sprache

Hradil, Josef (1924–2008) čestný člen ČES, lékař, vydával Verda Familio (cyklostylovaný dvoujazyčný věstník Mnichova Hradiště), Medicinaj Informoj (později Sano), zpracoval Esperanta Medicina Terminaro

Hradil, Jan, první předseda Bohema Unio Esperantista (1907), jinak prokurista velkoobchodu

Hromada, Rudolf (1890–1964) čestný člen UEA, překladatel beletrie, redaktor a autor několika slovníků

Hron, Josef (1933) čestný člen ČES, autor velkého digitálního slovníku esperantsko-českého, aktivní člen EK Pardubice

Hršel, Zdeněk (1928–2014) čestný člen ČES a čestný předseda EK Brno, iniciátor nového slovníku (který dokončil Karel Kraft), zpracoval dílo Miloše Lukáše

Hrubý, Oskar (1929–1994) dlouholetý předseda klubu La Progreso v Českých Budějovicích

Hrušat, Ferdinand (1916–2008) brněnský kněz, hudební skladatel, esperantista

Hruška, Miloš (1926), esperantista z Jablonce, byl členem prvního výboru ČES 1969

Hruška, Miroslav (1989) – od října 2011 člen výboru ČES, dříve i člen výboru a revizní komise esperantské mládeže, wikipedista, šéfredaktor www.esperanto.cz

Hvězdenský, Vítězslav Eduard (1909), Steleculo, vlastním jménem Florjančič, vydával časopis Homar-Gvardio, napsal sbírku „Pro la ĉarma amo, pro la rava paradizo“, poezii psal i česky. Po roce 1951 žil v Jugoslávii, další osud není znám.

Hýblová Libuše (1973) – předsedkyně E-klubu Šumperk, v letech 1996–2002 členka kontrolní skupiny ČES, 2008–2011 členka výboru ČES (účetní), 2011–2012 místopředsedkyně ČES; od října 2016 předsedky­ně ČES

Chaloupka, Petr (1956) vydal „Hanlivé výrazu v esperantu“ podle R. Corsettiho (Knedu min, sinjorino).

Chaloupecký, Jiří František (1890–1922) tělovýchovný funkcionář, sociální demokrat a komunista, propagátor esperanta a později ida, založil Laborista Unuiĝo Esperantista v Praze (1911), Federaci dělnických tělocvičných jednot (1921), organizoval první, tzv. maninskou spartakiádu (1921), autor názvu „spartakiáda“ a pozdravu „Čest práci!“

Chalupa, Dalibor (1900–1983) dramatik, básník, spolupracoval s Verda Stacio, velká osobnost československého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/…lide/_archiv?…

Chlubnová-Hlínková, Drahomíra (1928) v padesátých letech pracovala v esperantské mládeži, v amatérském divadelním souboru, později jako profesionální překladatelka přeložila do češtiny třicítku knih z angličtiny:http://www.obecprekladatelu.cz/…rahomira.htm

Chrdle, Petr (1946) čestný člen ČES, předseda ČES (1987–1993), pak místopředeseda, reprezentoval ČES při UEA, majitel agentury KAVA-PECH, organizátor konferencí KAEST, pořádá karavany na UK, vydává důležitá díla v esperantu(Čapek, Hašek, Kafka, Havel, Schnitzler), sám se svou ženou napsal učebnici „Esperantem za tři měsíce“

Chrdlová, Stanislava <Moresová, Vrbová> (1954–2000) známá jako Stanjo, napsala „Esperantem za tři měsíce“ s P. Chrdlem, „Baza ĉeĥa konversacio“ s M. Malovcem a „Kantoj por ĝojo“

Chvátalová, Dagmar (1985) – spoluzakladatelka a první předsedkyně, později tajemnice České esperantské mládeže

Chvátalová, Vladimíra (1974) velmi aktivní esperantistka v mládežnickém hnutí na světové úrovni (TEJO), nyní pracuje pro EU v Bruselu, koordinuje pomoc Africe

Chvosta, Josef (1923–1997) velmi aktivní poděbradský esperantista, překládal z Jiráska, Haška, Čapka, Jiřího Marka, Švandrlíka, psal článku do esperantského tisku, také 20 kapitol Konversacio ve Startu, vedl kurzy, učil v SET Lančov

Chytil, Ludvík (1929–2011) čestný člen ČES, nositel medaile Komenského, kterou mu udělil Přerov za propagaci města pomocí esperanta díky překladům propagačních materiálů

Jakubcová, Milda (1899–1979) brněnská esperantistka litevského původu, psala původní poezii pro děti o zvířátkách (Estrado de Animaloj), přispívala do esp. časopisů

Jakubec, Alois (1937–2018) předseda EK Hranice, filatelista, který svou filatelistickou sbírku „Historio de Esperanto“ věnoval Esperantskému muzeu ve Svitavách.

Jakubec, František (1894–1968) manžel Mildy Jakubcové, vedl kurzy, psal články, přispíval k programům hrou na kytaru, v Brně-Židenicích uspořádal dvě velké výstavy o esperantu.

Janáková, Vlasta, bývalá členka svazového výboru

Janalíková, Antonie (1874–1924) česká učitelka, propagátorka pacifismu, esperanta, abstinence, cestovatelka, za války zatčena pro podezření z nevlasteneckých postojů. Po válce opět cestovala. Po její smrti vyšla brožurka na její počest „Život a práce Antonie Janalíkové“, která propaguje i esperanto.

Janda, Jan (1904–1998) čestný člen ČES, jeden ze zakladatelů EK Kolín, dlouholetý předseda, přeložil brožurku o Kolíně (1935).

Jandík, Antonín (1907–1992) kněz, delegát UEA v Kyjově, aktivní v KELI

Janík, Kvido (1946) organizátor setkání v Šumperku, často pracoval ve volební komisi svazu, na konferencích je oblíbený jako konferenciér s osobitým humorem

Janouš, Karel (1916–1996) stavební inženýr, po roce 1946 vydával ostravské Informilo, podnítil obnovu setkání na Čantoryi, vykonával různé klubové funkce, byl nejlepším regionálním koordinátorem (1981) a stal se členem svazového výboru (1982–1987), čestný člen ČES

Jelínková, Eva (1953 ? – 1991 ?) byla aktivní mezi mladými esperantisty v Třebíči a na Lančově, uspěla i v Belartaj Konkursoj UEA povídkou „Reveno“ (Fonto 26/1982), přispěla i na překladatelský seminář (1990), po její tragické smrti se však ztratil její překlad Spartaka od Loukotkové

Jermář, Jaromír (1922–2010) předseda ČES (1979–1987) a funkcionář výboru, vědecky se zabýval etnickými konflikty (Etnaj problemoj kaj interlingvisti­ko, 1979)

Jeřábek, Josef (zemř. 1938) – odborný učitel v Brně, stoupenec Volné myšlenky, připravovoal kurzy, zpracoval partituru hymny La Espero od Ménila.

Jeřábek, Stanislav (1899–1986) obchodník s gramofonovými deskami, byl předesedou EK Prostějov, vedl kurzy.

Ježek, Jaroslav (1906–1942) – známý skladatel a klavírista, absolvoval kurs esperanta u Vuka Echtnera. Článek ve Wikipedie

Ježek, Jindřich (1898–1951) kominík, v esperantu činný literárně pod pseudonymem Erinazzo (Kantoj de sklavo, Mia skribmaŝino), i eseje (Ĉeĥismoj, Aldono al Vivo de animaloj, Pri „Literatura Mondo“)

Jičínský, Jan (1915–1998) místopředseda EK Třebíč, učil na Lančově, povídka Burleska tragedio (Starto 3/1991)

Jokl, Hugo (1891–1960) rakouský Čech, učitel dějepisu, zeměpisu a češtiny na českém gymnaziu ve Vídni (1920–1938), kde založil i Bohema Klubo; za války vězněn, pak se přestěhoval do Tábora. Napsal českou učebnici esperanta s Emilem Pfefferem.

Junck, Rosa (1850–1929) rozená Bílková, byla česká esperantistka, jejíž výslovnost Zamenhof označil za vzorovou, byla činná i literárně

Jůrka, Richard (1905–1987) profesí krejčí, pokračoval ve vedení EK Přerov i po rozpuštění svazu v roce 1952, pořádal kurzy a setkání, dopisoval si s Čejkou

Kajš, Jan Amos (1872–1955) jeden ze zakladatelů EK Brno (1901), později idista a okcidentalista a nepřítel esperanta

Kalousová-Adlerová, Eliška (1919–1960) koloraturní sopranistka (Praha, Brno, Bratislava), která často koncertovala na esperantských ak­cích

Kamaryt, Stanislav (1883–1956) čestný člen UEA, doktor filozofie, středoškolský učitel, od svých dvaceti let jedna z vůdčích osobností československého esperantského hnutí, organizátor UK 1921 v Praze, předseda svazu mezi válkami, autor publikací (Filozofia vortaro, Mezinárodní jazyk, Historio de la Esperanto-movado en Ĉeĥoslovakio), literární překlady v Ĉeĥoslovaka Antologio

Kapek, Karel připravil deset přednášek pro radiostacii Moravská Ostrava

Kaplerová, Růžena (1890–1971) čestná členka a knihovnice EK Brno, Český rozhlas natočil rozhovor s ní a s Julií Šupichovou jako hostem

Karen, Jiří (1920–2000), vlastním jménem Ladislav Podmele, český básník (Okřídlený kámen, Hledání modrého tónu, Stromy přicházejí do města aj.), zkoušel interlingvu, mezislovanský jazyk, nakonec se stal esperantistou (Eternaj revuloj, Kantoj de vaganto sur planedo Ĝoja Ĝojmalo), čestný člen ČES

Karešová, Lucie (1972) pracovala v esperantské mládeži, do r. 2011 delegát UEA pro Česko

Karhan, Jaroslav (1921)zabývá se homaranismem a homekologií, vztahem Komeský-Zamenhof (Cesta k harmonii)

Kašparů, Max(1950) – lékař, psychiatr, psycholog, duchovní, propagátor esperanta v českých médiích, učitel korespondenčních kurzů esperanta, činný v katolickém esp. hnutí. Článek ve Wikipedii

Kavan, František (1875–1949) zakladatel a administrátor časopisu „La Progreso“ v plzeňském období (1918–1923), později pracoval v SAT

Kavka, Josef (1922–2019) čestný člen ČES, UEA a ISAE, geolog, dlouholetý redaktor časopisu Scienca Revuo a Geologio Internacia, autor desítek odborných článků v esperantu i češtině, s V. Procházkou geologický slovníček

Khun, Josef F. (1869–1928) propagátor esperanta a ida, autor brožurky „Majstro Jan Hus“ v obou těchto jazycích, psal česky pro děti (Dětské četby světem, Není stará jako mladá)

Kilian, Theodor (1894–1978) čestný člen ČES, středoškolský profesor, předseda EK Brno a EK Třebíč (v obou i čestným předsedou), autor nejpopulárnějších českých učebnic esperanta (tzv. kiliánky), velké zásluhy na Verda Stacio v Brně a SET Lančov

Kínská, Bertha (1843–1914), hraběnka von Suttner, pacifistka, nositelka Nobelovy ceny míru, autorka románu „Odzbrojte“, v jejímž esperantském překladu (For la batalilojn) je zmíněna její podpora esperantskému hnutí

Klátil, Vojtěch vídeňský esperantista, který napsal učebnici esperanta pro Čechy v Rakousku (ESPERANTO praktický návod k rychlému naučení světové řeči)

Klegová, Ludmila (1926–2011) čestná členka ČES, pracovala v esp. mládeži Ostrava a na sekretariátu ČES

Klement, Jaroslav (1935–1986) člen ústředního výboru ČES, výtvarný redaktor Starta, autor knihy o heraldice (Heraldiko, veksilologio, terminaro en Esperanto, 1979)

Klementová, Alena (1932–2002) pracovala v esp. mládeži, pak v LET Lančov, přeložila turistické materiály o karlovarsku

Klička, Václav (1882–1953) harfeník, hudební pedagog. Ve svých vzpomínách uvádí, že když koncertoval po první světové válce v Nizozemí, domlouval se esperantem.

Klůz, Zdeněk (1920–1979) ornitolog z Lázní Bělohrad, po válce se podílel na obnovení a organizování kurzů esperanta, které již mezi válkami měly ve městě tradici. Přednášel esperantsky o svých ornitologických výzkumech na Islandu.

Kníchal, Oldřich (1939–2021) slovenský esperantista, bývalý redaktor Starta, překladatel do esperanta (Vančura, Olbracht, Hašek), autor informačních brožurek o esperantu (Co nevíte o esperantu, Světadíl bez tlumočníků), autor původní literatury (Kiuj semas plorante); nyní žije v Budapešti a překládá maďarskou literaturu do slovenštiny

Knížek, Stanislav liberecký esperantista, organizoval kontakty s polskými esperantisty (1948), liberecký klub nesl jeho jméno

Kobza, Josef Xaver (1921–2020) čestný člen ČES, kněz, činný v katolickém E-hnutí

Kočvara, Drahomír (1929–2003) čestný člen ČES, pracoval v mládeži na Ostravsku, v Československém esperantském výboru, ve vedení ČES, na Lančově, tajemník MEM (1974–1975), populární svými plamennými projevy

Kočvara, Vlastimil (1936) čestný člen ČES, pracoval ve vedení ČES, předseda ČES (1993–1999), ve zkušební komisi, připravoval vydavatelskou činnost ČES (např. Panoramoj), pracuje ve vedení Matice slezské v Opavě

Kolka, Milan (1975) předseda KE Brno, nahrává a dává na web klubové přednášky

Komzáková – Šlupka, Ludmila (1926–2017) pracovala ve skautském esperantském hnutí (1948–1952, 1968)

Kořínek, Jiří(1906–1988) – překladatel básní a árií, jedna z největších překladatelských osobností do esperanta nejen u nás, čestný člen ČES. Článek na Wikipedii

Kořínková, Hilda (1920–2002) manželka Jiřího Kořínka

Kotyzová, Cilka (1942–1997) esperantistka z České Třebové, vozíčkářka, velmi populární členka AEH a IKUE

Kovář, Ladislav (1948) esperantista-železničář z České Třebové, redaktor časopisu „Fervojfakaj Kajeroj“ (Sešity z železničářské­ho oboru)

Kožený, Josef (1904–1960) pro Lančov napsal „Gramatiko de Esperanto“ (cyklostyl), překládal pro Ĉeĥoslovaka Antologio (Lampiroj, Pri kamentubisto)

Kožíšek, Josef (1861–1933) učitel, známý autor poezie pro děti (Polámal se mraveneček), ještě před první světovou válkou se naučil esperanto

Kožík, František (1909–1997) čestný člen ČES, spisovatel historických, zvláště životopisných románů (Tyl, Mánes, Janáček, Karel IV., Cervantes, de Sade aj.), pracoval v brněnské Verda Stacio

Kraft, Karel (1926–2015) čestný člen ČES, autor slovníků a knihy o Přemyslu Pitterovi (Heroo de la amo)

Krajíc, Ladislav (1905–1973) autor učebnice „Učebný text z esperanta“ (1950, 1951), přeložil Seppikův „Systematický kurs mezinárodního jazyka esperanto“ (1938)

Krajíček, Stanislav (1956) – malíř, tvořící pod pseudonymem Pano, vystavoval na řadě samostatných i kolektivních výstav, prezentoval své dílo i na 81. Světovém esp. kongrese v Praze v r. 1996

Krajíčková, Květa, roz. Hubnová (1961-) – bývalá předsedkyně Klubu esperantistů v Praze, v l. 1996–2000 tajemnice ČES

Kraus, Vojtěch (1866–1928) čestný člen UEA, druhý předseda pražského klubu, spoluzakladatel Bohema Asocio Esperantista, jinak autor knih o Praze (Dějiny obecní správy král. hlav. města Prahy, Obecní starší, Adresář král. hlav. města Prahy aj.)

Krausová, Matylda manželka, V. Krause, byla hybnou silou „Prvního dámského spolku esperantského“ v Praze (1904)

Krejčíř, Miroslav z Brna byl členem ISAE z oboru lesnictví, zpracoval terminář o stromech a keřích v 6 jazycích, osud rukopisu nejasný

Kremláček, Gustav tiskař, vedl EK v Havlíčkově Brodě, tiskl publikace, autor básní „Soldato de l' Espero“ (HdE junio 1956) a „Madre Infeliz“ (aprilo 1957),

Kremláček, Josef (1937–2015) český malíř a ilustrátor, hlavně knih pro děti, přítel EK Třebíč

Krepčík, Bohumír – člen EK Brno a cestovatel, v časopise „Země a cesty“ mívá články, v Zeměpisném sdružení má titul Velmistr světových cest

Krchňák, Rudolf (1905–1996) nevidomý esperantista z Brna, psal české knihy o nevidomých (Péče o nevidomé na Moravě, S bílou holí, Nevidomí známí, neznámí)

Krisl, Ladislav (1894–1987) esperantista na Mostecku (1912), učil esperanto, vedl Amika Rondaro Esperantista a vydával jeho věstník

Krob, Josef (1955) kladenský esperantista, pracoval ve vědecko-technické sekci

Krolmus, Karel, autor učebnice „Internacia mondlingvo Esperanto“ (Kralupy nad Vltavou, 1931), možná totožný s básníkem zemřelým 1937 (sbírky Epištoly politické, Konfese intimní, Sny duše)

Krolupper, Jaroslav (1942) – překladatel poezie do esperanta (Zdenka Bergrová, Karla Erbová, Alena Melicharová, Čestmír Vidman, Ljubov Vondroušková) i autor původní poezie

Krondlová, Olga, brněnská esperantistka, po které se zachoval překlad fragmentu Šrámkova románu „Sláva života“

Kroužil, Vincenc (1876–1954) čestný člen EK Brno, předseda EK Brno (1921), přeložil „Ĉeĥa literaturo laŭ birdperspektivo“ od Arne Nováka (1921), „Esperanto, mezinárodní jazyk inženýrů“ od T. J. Gueritta a „Celo-zemský univerzálný štát“ Jána Maliarika (1927)

Krumpholc, Josef (1870–1950) významný český pedagog (památky v přerovském muzeu), autor pedagogických spisů, jeden z půkopníků českého esperantského hnutí, autor úvah (Jazyk všeslovanský a esperanto, Tvorba slov v esperantě, Význam esperanta pro Čechy a Slováky), spoluautor Čejkových učebnic a spoluredaktor časopisu Český Esperantista

Krysta, Ludwig (1877–194?) zakladatel Regiona Esperanto-Ligo v Českém Těšíně (1931), autor esperantských textů (Marionetaj ludoj, La senvola svatanto, Pri la prononcado en Esperanto)

Křenková, Marta (1930–2003) – činná v pražském E-klubu a v hnutí železničářů

Křimský, Zdenko (1934–1999) tajemník ČES (1973–1985), později majitel firmy Interhelpo, inicioval sociologický průzkum o vztahu veřejnosti k esperantu (Sociologia esploro de sintemoj al Esperanto, 1981)

Křivánek, Libor (1926–1983) – dlouholetý předseda E-klubu Písek, organizátor akcí a zájezdů, přispěvatel do E-časopisů

Křivancová Františka (provdaná Uhrová) – první aprobovaná učitelka esperanta v Rakousku-Uhersku (1908), učitelka, zakladatelka EK Písek (1908), vedoucí kurzů, delegátka UEA

Křivánková Radka (1932–2019) – manželka Libora Křivánková spoluobnovitelka a v letech 1986–2006 (s nmalou pauzou) předsedkyně EK La Ponto Písek; významná osobnost města (zakládající členka Klubu Milady Horákové)

Kříž, Josef** (1943) esperantista v Ústí nad Labem, vyhrál několikrát soutěže čínského esperantského rozhlasu

Křížková, Jana (1945) aktivní členka EK Česká Třebová, zorganizovala oslavy 50 let esperanta v České Třebové

Křupka, Zdeněk (1915–1992) kolínský esperantista, veterinář, učil na Lančově

Kubíček, Ruda (1891–1983) akademický malíř, zakladatel Slovaka Esperanto-Klubo v Uherském Hradišti (1933–1940), je po něm pojmenována ulice ve městě

Kudela, Antonín (1870–1939) čestný člen UEA, předseda EK Olomouc, člen výboru ĈAE (Ĉeĥoslovaka Asocio Esperantista), člen Moraviaj Esperanto-Pioniroj

Kurandová, Jarmila (1890–1978) – významná česká herečka, členka souboru TRAKT a rozhlasového vysílání „Verda stacio“ Článek ve Wikipedii

Kühnl, Eduard (1884–1966)jeden z pionýrů českého esperantského hnutí, zakladatel Bohema Unio Esperantista,ˇvy­davatel Časopisu českých esperantistů, překladatel Lelíčka

Kurisu Kei (1910–2009) čestný člen ČES a UEA, japonský esperantista, který překládal českou literaturu do japonštiny (Hašek, Čapek, Drda, Němcová aj.) s pomocí českých esperantistů, kteří mu sháněli různá vydání originálu, vysvětlovali nesnadná místa, podávali informace o zmíněných osobách, událostech a objektech apod.; čestný člen Česko-japonské společnosti; autor brožurky „Co mi dala česká literatura“.

Kutílek, Xaver (1846–1925) zakladatel a první předseda EK Plzeň

Kuzník, Jaroslav (1929–2006) opavský esperantista, v padesátých letech velmi aktivní mezi esperantskou mládeží, redaktor mládežnického věstníku Tagigxo (1953–1958)

Kynčl, Ladislav (1910–1996) předseda pražského klubu (1976), delgát UEA o zahradnictví, esperantský učitel Eli Urbanové, aktivní v KELI

Kýr, Karel (1944) český novinář, někdejší předseda komise pro tisk a informace ČES

Kyselý, Ladislav (1926–2001) zakladatel „junularo Ostrava“ v padesátých letech, překladatel Maryši (Mariŝa, kisu min)

Lamr, Václav (1943–2020) výtvarník, básník, aforista

Láni, Ladislav (1941) olomoucký esperantista, aktivní v IKUE a IFEF

Láníček, Ivo (1938–2021) aktivista želeničářského esperantského svazu

Laube, Jiří (1923–2009) čestný člen ČES, aktivní člen IKUE a ekumenického hnutí, pracoval ve vedení vědecko-technické sekce, zabýval se kulturní integrací Evropy, jako politický vězeň je v Paměti národa http://www.pametnaroda.cz/…index/id/875?…

Lederer, Siegfried (1861–1911) pražský Němec, gymnazijní učitel latiny a řečtiny ve Vídni a v Praze, propagátor volapüku, potom esperanta, napsal Vojaĝrememoroj el Grekujo, přeložil Bildolibro sen Bildoj (Andersen), Judito (Hebbel) a Sufero (Sylva).

Lehký, Pavel – předseda sdružení E-lingvo

Leraus, Vladimír (1905–1991) významný český herec (pán ve filmu Alena, sultán v Labakanovi), hrával ve Verda Stacio

Lešinger, Stanislav (1903-?) S Františkem Buhrem pracoval pro esperantský skauting, který se snažil obnovit v roce 1970, avšak normalizace to nedovolila

Lička, František (?-?) předseda Esperantského spolku Komenský v Ostravě, odhaloval esp. pomník 11.5.1952 v Rot­tově parku.

Liebus, Adalbert (1876–1946) paleontolog, aktivní v německém esperantském hnutí v Československu

Lisková-Vyžvaldová, Růžena (1906-?) esperantistka, byla jednou z lidických žen, které přežily vyhlazení obce

Liška Jaroslav (1961)- předseda E-klubu Prostějov, činný ve skautském hnutí

Lorenz, Francisko Valdomiro (1872–1957) – polyglot a autor první české učebnice esperanta (1890), emigroval do Brazilie, kde je jedním ze zakladatelů esperantského hnutí, avšak i spiritistického, do esperanta přeložil Bhagavat-Gitu, „Diverskolora bukedo“ je překlad ze 40 jazyků

Lorková, Marta (1924–2005) pokladní EK Brno, pracovala v esp. mládeži padesátých let, účinkovala v divadelním souboru klubu, připravovala klubové večery poezie

Loveček, Karel (1895?-1935) holešovský esperantista, v Ligilo jeho překlad „Muziko en la animo“ od Josefa Jahody

Ludíková, Věra (1943) – česká básnířka, příznivkyně esperantského hnutí

Lukáš, Miloš (1897–1976) – překladatel české beletrie, jeden z nejlepších esperantských stylistů vůbec, čestný člen ČES

Lukavský, Radovan (1919–2008) český herec, sám se nabídl, že bude recitovat verše v esperantu, kterému se zamlada učil, stihl však recitaci jen na jednom literárním večeru Věry Ludíkové

Macan, Karel Emanuel (1858–1925) nevidomý český hudebník a esperantista, zakladatel Macanovy knihovny v Praze v Braillově písmu, která má od počátku své esperantské oddělení, stejně jako slepecký časopis Zora (esperantská varianta Aŭroro)

Macháček, Karel (1862–1913) předseda Bohema Klubo Esperantista ve Vídni

Machačík, Jiří (1961) předseda klubu esperantistů v Olomouci od roku 2012.

Malík, Adolf (1900-?) předseda Esperantského svazu v Československu (1946–1952), po válce obnovil Verda Stacio v Praze, sám stával za mikrofonem, napsal řadu článků, překládal („Parolas la patrino“ Jiřího Marka)

Malovec, Miroslav (1953) bývalý předseda, nyní místopředseda EK Brno (2009) a člen výboru ČES, redaktor Starta (od 1990), autor „Gramatiko de Esperanto“, překladatel (Ne nur soldato Švejk, Nový realismus, Interlingvistika: cesty k odborné literatuře), realizuje projekt digitalizace esperantské literatury,přispívá do Vikipedio, čestný člen ČES, založil českou Wikipedii, vytvořil dna nové velké slovníky esperantsko-český a česko-esperantský

Mareček, Rudolf Pavlovič (1888–1970) byl český idista, který podnítil vznik družstva Interhelpo, které odjelo pomáhat do sovětského města Frunze

Mařík, Jaroslav (1913–1997) čestný člen ČES a UEA, „chodící esperantská encyklopedie“, hlasatel esperantského vysílání čs. rozhlasu Praha, předsedal přípravnému výboru ČES a podepsal na ministerstvu příslušné protokoly, přeložil „Konstitucio de Ĉeĥoslovakio“ (1948) a „Lerneja reformo en Ĉeĥoslovakio“ (1950), zpracoval přehled hnutí (Kiu kiam, Resuma historio de E-movado, Skizo pri la Esperanto-historio en Ĉeĥoslovakio) a životopis F. V. Lorenze.

Mastný, Jaroslav (1892–1952) právník, výrobce obuvi, člen Moraviaj Esperanto-Pioniroj

Matyková, Zdena (1913–2002) členka EK Hradec Králové, pracovala v pedagogické sekci, přeložila Rumcajse a Ferdu Mravence

Maudrová, Helena (1925) pražská esperantistka, připravovala schůzky na Karlštejně, zachránila esperantský kámen před likvidací

Mauserová, Renata (1960) knihovnice, píše o Doksech a Máchovu kraji, přeložila do češtiny z esperanta „Skandál kolem Josefa“ od V. Vinaře

Melichárková, Jana (1958) – učitelka, autorka E-učebnic pro děti, od r. 2006 předsedkyně Českého esperantského svazu

Melicharová, Alena (1938) česká básnířka, její báseň Ulrika přeložil Jaroslav Krolupper do esperanta

Mendl, Josef (1932) – korespondent česopisu Monato, přepsal do počítače řadu esperantských knih

Míčová, Jaroslava (1921–1973) usilovala o Nobelovu cenu míru pro UEA, získala nejvíc podpisů pro návrhy UEA vůči OSN (1965), přiměla T. Pumpra a J. Kořínka překládat Otakara Březinu pro Muzeum O. Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou

Mikolajková-Strakosová, Milada (1932) aktivní členka „junularo Ostrava“ v padesátých letech, podílela se na Letní škole esperanta v Rožnově a na výstavách v Ostravě

Milatová, Anna (1910–1997) založila ediční fond ČES svým finančním darem

Minářová Marie (1938) učí esperanto ve Svitavách, pomáhá v esperantském mu­zeu

Mlynář, František (1915–1985) učitel, zájmem botanik, zanechal rukopis botanického slovníku (esperanto, latina, němčina, francouzština, angličtina, ruština, čeština, slovenština)

Mohapl, Vladimír (1919) čestný člen ČES, předseda EK Olomouc, zpracoval dějiny EK Olomouc

Moraviaj Esperanto-Pioniroj bylo esperantské nakladatelství v Olomouci, které založili A. Kudela, J. Mastný, A. Neužil, překládal J. Řebíček, rukopisy připravovala Tonča Mrázková; vydali Koboldo Ondra, RUR, Malriĉa knabo, kiu gloriĝis, Homoj sur flosglacio a další.

Mráz, Jaroslav (1933–2005) učitel, zajímal se o astronomii, překládal do esperanta poezii (Bergrová, Ludíková, Karen, Havlíček, Neumann, Hrubín, Toman)

Mrázek, Dan – od r. 2009 předseda České esperantské mládeže, propagátor esperanta v rozhlase

Mrázková, Antonie (1891–1942) zvaná Tonča, železničářka v Olomouci, překládala pro Moraviaj Esperanto-Pioniroj, byla umučena v Osvietimi

Muchnová, Věra (1955–2016) překládala spolu s J. Wernerem Věru Noskovou (Metamorfozoj)

Nechvíle, Pavel (1942) – předseda Svazu zdravotně postižených esperantistů

Němec Ladislav – předseda E-klubu Ostrava-Vítkovice

Němec, Vladimír (1941–2004) byl český esperantista žijící na Slovensku, pracoval ve společné vědecko-technické sekci, kromě odborných článků napsal učebnici pro začátečníky a konverzaci pro pokročilé (Ni parolas esperante)

Neumann, Stanislav Kostka (1875–1947) jeden z největších českých básníků (Kniha lesů, vod a strání) byl zakládajícícm členem EK Praha 1902

Neužil, Albín (1883–1948) ředitel lidové školy, dlouho byl předsedou TAGE (esperantisté- učitelé), hlavně je znám jako člen Moraviaj Esperanto-Pioniroj

Nosek, František (1936–2019) pedagog, známý pražský esperantista

Novák, Jindřich (1936) spoluautor knih o sebeobraně (Ĉapitroj pri sindefendo, La transdorsoĵeto)

Nováková, Marie (1874–1944) esperantistka, jedna z lidických žen, které zahynuly v koncentračním tá­boře

Novobilská, Věra (1940) učitelka, dcera J. Kořínka a manželka V. Novobilského, spolu namluvili esperantský komentář památníku v Ležákách, přeložili deník Petra Ginze, často recitovala na esperantských ak­cích

Novobilský, Jaroslav (1903–1942) otec V. Novobilského, učitel a nadšený esperantista, za války byl popraven pro odbojovou činnost

Novobilský, Vlastimil (1935–2021) čestný člen ČES, chemik, vysokoškolský profesor, autor esejí o esperantské literatuře (Skizo de la Esperanta literaturo, Kontribuo de ĉeĥaj verkistoj al Esperanta literaturo)

Novosad, Josef (1921–2013) esperantista z Ostrova nad Ohří, česky psal deníky o svých cestách na esperantské kongresy

Novosad, Martin (1908-?) český esperantista, krejčí, v roce 1938 se stal budhistickým mnichem na Srí Lance (Cejlon) pod pseudonymem NYANASATTA THERO, psal v esperantu budhistická díla (La koro de budhismo, Dudekkvin jarcentoj de budhismo)

Novotná, Zdenka (1933–2017) čestná členka ČES, učitelka, učí esperanto v dětských kroužcích, jezdila s nimi do Francie, Polska, Anglie, Belgie atd.

Odehnal, Antonín (1903–1985) čestný člen ČES, předseda EK v Městci Králové, aktivní v KELI, delegát UEA, učil ve Slezské Ostravě, Městci Králové, na Lančově.

Ogoun, Josef (1889–1952) učitel, s manželkou poskytl ubytování Gabčíkovi s Kubišem při atentátu na Heydricha; v roce 1927 podal zprávu o konferenci „Školou k míru“ v Praze, která navrhovala zavést esperanto

Oma, Jaroslav (?-1947) majitel esperantské tiskárny v Pardubicích, pak v Hradci Králové; vydal „Katalogo de Ĉeĥoslovaka Esperanto-Librejo Praha“ (1938, Hradec Králové) a také slovníky bratří Filipů

Omelka, František (1904–1960) učitel v Otrokovicích, autor knih pro děti, z nichž čtyři sám přeložil do esperanta (Aventuroj de Antonio, La Alaska stafeto, Kaptitoj de glacirokoj, La granda admiralo) (http://www.literatura.bucek.name/…/omelka.html)

Omelková, Františka (1907–1997) spisovatelka, manželka F. Omelky, psala také pro děti (Zvířátka na výletě, A byla svatba), ovšem i pro dospělé (Nalezená, Magdin Hřích, Žena dvou mužů, Hořký přístav, Bloudění Pavla Mrázka) pod pseudonymy Melková, Habrová, Břízová.

Ondráček, Jindřich (1935–2012) čestný člen ČES, předseda EK Praha (1965–1966), pokladník ČES (1999–2005), byl členem divadelního souboru Verda ĉaro de Julio Baghy

---

Osobnosti P – Ž