Železničáři zde vždy významně angažovali v esperantském hnutí, mezi válkami i po založení ČES, nejdříve jako želeničářská sekce ČES a zároveň i česká sekce IFEF (světová organizace železničářů esperantistů), od 24.10.2009 jako samostatný Český železničářský esperantský svaz.

1921 Při 13. světovém kongresu esperanta v Praze ministerstvo železnic doporučilo svým zaměstnancům esperanto z iniciativy Josefa Řebíčka

1921 Josef Řebíček vydal Želeniční rozmluvy

1923 Josef Šilhart vydal 3300 česko-esperantských odborných vět pro železniční zaměstnance i cestující

1930 Josef Řebíček přeložil a vydal publikaci o mezinárodních konvencích na železnici

1965 založena sekce železničářů (13. ledna)

1976 konference sekce v Přerově (4–5.9.)

1979 konference sekce v Praze (13–14.10.)

1981 Dohoda mezi IFEF a ČES.

1982 konference sekce v Davli (únor)

1983 konference v Chotěboři (16–18.9.)

1986 Konference v České Třebové (4–6.10.)

1991 43. kongres IFEF (Olomouc 11.-17.5.1991) 400 osob

2001 53. kongres IFEF-železničářů (Tábor – 12/19.5.) 170 osob

2009 výstava ve Svitavách „100 let esperanta mezi železničáři“

2011 63. IFEF-kongres v Liberci, Kongresové centrum Babylon (7–14 květen 2011)

2021 konference sekce v Berouně (1–3.10.)

2022 73. kongres IFEF v Berouně (6.-12.5.2022) 110 osob