V esperantu existuje jak původní, tak přeložená literatura, čítající celkem přes 60 000 titulů. Jako plnohodnotný literární jazyk přijal esperanto i Mezinárodní PEN klub, jehož esperantská sekce byla založena během 60. kongresu klubu v září 1993. Ze slavných spisovatelů byli velkými přiznivci esperanta např. Lev Nikolajevič Tolstoj, Romain Rolland či Jules Verne (který byl dokonce prvním předsedou E-klubu v Amiensu). Pozitivně ho hodnotí i Umberto Eco ve svém známém díle Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře.

Původní literatura

Mezi význačné současné spisovatele píšící v esperantu patří např. Trevor Steele (Austrálie), István Nemere (Maďarsko), Spomenka Štimec (Chorvatsko), Sten Johansson (Švédsko) ; básnici Michail Gišpling (Rusko / Izrael), Baldur Ragnarsson
(Island) a Eli Urbanová (Česko); esejisté a překladatelé Probal Dašgupta (Indie) a Kurisu Kei (Japonsko).

Nedávno zesnulý skotský básník William Auld byl za svou poetickou tvorbu několikrát (mj. v letech 1999 a 2000) navržen na Nobelovu cenu za literaturu.

Stručná encyklopedie původní E-literatury, která vyšla v angličtině v nakladatelství Mondial v New Yorku, čítá 740 stran. Obdobný lexikon psaný v esperantu vyšel pod názvem „Ordeno de verda plumo“. V češtině významné autory stručně charakterizuje přehled Esperantští spisovatelé a jejich díla.

Překlady české a světové beletrie

Mezi známá literární díla přeložená do esperanta a vydaná v poslední době se řadí například Stařec a moře od Hemingwaye, Pán prstenů od Tolkiena, Sto roků samoty od García Márqueze, Hrabě Monte Christo od Dumase či velká čínská rodinná sága Cchao Süe-čchina Sen v červeném domě. Na vydání nyní čeká např. i překlad Harryho Pottera. Seznam nejvýznamnějších překladů světové beletrie do esperanta je k vidění zde.

Z českých autorů byly ve výborných překladech vydána díla Karla Čapka, Jaroslava Haška, Boženy Němcové, Karla Havlíčka Borovského, Jaroslava Seiferta, Františka Kožíka (který sám byl aktivním esperantistou) či Václava Havla.

Nejvýznamnějšími českými překladateli do esperanta jsou Jiří Kořínek, Tomáš Pumpr, Rudolf Hromada, Josef Vondroušek a Miloš Lukáš.

Jakožto ukázku jak zní česká poezie v esperantu si můžete poslechnout Šrámkův „Splav“ v podání Jana Řepy v nahrávce ve spodní části této stránky.

K dispozici je mj. zrcadlové česko-esperantské vydání Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy a Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí včetně audionahrávek.

Literatura pro děti

Pro děti je kromě Asterixe, Medvídka Pú, Malého prince či Alenky v říši divů přeložena například i Pipi Dlouhá Punčocha či Mumínci. Zejména pro rodilé mluvčí esperanta (především děti z mezinárodních rodin) vznikají a jsou vydávána i původní díla.

Odkazy

Stručný přehled esperantských spisovatelů a jejich děl

Rozsáhlá internetová databáze původní i přeložené esperantské literatury Dona Harlowa (plné texty k bezplatnému stažení – formát html)

E-librejo Původní i přeložená beletrie v esperantu (k bezplatnému stažení – formát pdf)

Původní literatura v esperantu Seznamy a životopisy autorů, přehledy děl s recenzemi

Katalog UEA Nabídka současné knižní produkce v esperantu

Česká literatura v esperantu Digitalizované texty překladů některých českých autorů

pd

---

Soubory

	Sramkuv_Splav_v_esperantu_recit.J.Repa.mp3 (1.6 MB)
	Sramkuv_Splav_v_esperantu.doc (29 kB)
	Literatura.v.E.prehled.doc (167.5 kB)