Od roku 1966 inĝ. Jan Werner a architekt Josef Drlík budovali organizaci pro české a slovenské techniky-esperantisty. V roce 1969 byly založeny Český esperantský svaz a Slovenský esperantský zväz a krátce nato také společná vědecko-technická sekce. Cílem sekce byl odborný jazyk v esperantu, psaní a překládání odborné literatury a vytvoření polytechnického slovníku mezi esperantem a češtinou (slovenštinou). K těmto účelům bylo zapotřebí seznámit se s již existující esperantskou odbornou literaturou.
Na podzim 1970 sekce založila Bibliografii technických publikací v esperantu, shromažďovala informace o odborných knihách i knihy samotné. Tak vznikl základ odborné knihovny, která se během let postupně rozrůstala nejen o odbornou literaturu, nýbrž i o beletrii.
Knihovnu založil Jan Werner, který ji v sedmdesátých letech také spravoval. Snažil se rozšířit její fond výměnou se zahraničím i nákupem za vlastní prostředky. V roce 1984 bylo v knihovně 687 publikací, které v sekci odborné literatury byly katalogizovány. V období, kdy knihovnu pro českou sekci spravovala Marie Bartovská, uložila do ni svou osobní esperantskou knihovnu včetně beletrie, aby ji tak účelně zachovala pro budoucnost, některé knihy jsou darovány Jiřím Laubem a dnes neznámým dárcem označeným OK. Tím se knihovna stala tematicky nespecializovanou.
Když městské muzeum v Kopřivnici zrušilo esperantskou složku instalovanou tam kdysi Rudolfem Zanáškou, a v domě paní Heleny Novákové již materiál nemohl déle zůstat, v roce 1983 J. Werner autem převezl asi 210 knih a časopisů do Brna. Po provedení soupisu odborné publikace zařadil do knihovny vědeckotechnické sekce ve Frýdku-Místku, beletrii a časopisy dne 18. listopadu 1995 protokolárně předal, správněji řečeno daroval, Městskému muzeu v České Třebové pro jeho esperantskou sekci.
Když M. Bartovská pro stáří rezignovala na funkci správkyně knihovny, J. Werner převezl knihy zpět do Brna a po určité době expedoval do Kladna Ing. Janu Pospíšilovi. Po likvidaci vědecko-technické sekce byla knihovna převezena postupně do Běchyně, Dobřichovic, Poděbrad a Vracova, kde je dnes uložena u manželů Vyšinkových.
V současnosti byla vědecko-technická sekce nahrazena sekcí informatiky a odborná knihovna se stala součástí Knižní služby svazu (knihy na půjčování a knihy na prodej).