15. prosince se ve světě slaví Zamenhofův den a Den esperantské knihy

V den narození iniciátora esperanta dr. Ludvíka Lazara Zamenhofa (1859–1917) a v jemu nejbližších dnech se po celém světě koná řada formálních i neformálních akcí k uctění jeho památky i oslav živé esperantské kultury. Proto je tento den nazýván nejen jako Zamenhofův den, ale i Den esperantské knihy či literatury a kultury obecně. Kde se letos tyto akce konaly či konají a co nového a zajímavého přinesl rok 2023 v oblasti esperantské literatury?

Konference pořádaná každoročně v Muzeu esperanta a plánových jazyků ve Vídni, které je součástí Rakouské národní knihovny, proběhne letos poprvé pouze online a lze se k ní zdarma 16.12. od 15h připojit zde. Chronologicky první letošní oslava se konala již v předstihu 25. listopadu v Berlíně, tento týden se konal programově pestrý Večer Ludvíka Zamenhofa v Polském institutu v Bratislavě. Nejdelší, třídenní akce BET probíhá 14.-17.12. v Zamenhofově rodišti Bialystoku a je nabita řadou zajímavých přednášek a koncertů. Videozáznamy z loňského ročníku můžete zhlédnout zde, ty letošní jistě brzy přibudou. V tuzemsku proběhly akce mj. v Mladé Boleslavi (6.12.) a v Praze (14.12.), v Brně to bude až 20.12. V online kalendáři Eventaservo.org je možno vidět výčet některých registrovaných akcí ke Dni Zamenhofa po celém světě. Většina z nich je letos koncentrována na víkend 16.-17.12. V Evropě např. v Německu, Itálii, Slovinsku, Rusku, Španělsku, Francii, mimo Evropu např. v Mexiku, Brazílii, Thajsku, Japonsku, Izraeli, Kanadě, USA, na Kubě či v Togu. Náplň a povaha akcí bývá velmi rozmanitá, ale kromě seriózních přednášek a upomínek na dr. Zamenhofa převládá spíše neformální přátelský duch a zábava s kulturním programem, někdy spojeným i s blížícími se Vánocemi. Samozřejmě během roku probíhají po celém světě stovky dalších akcí nejrůznějšího charakteru, ale zamenhofské oslavy patří k těm nejoblíbenějším.

Protože tento den bývá často nazýván i Dnem esperantské knihy, uveďme si letos pro zajímavost alespoň výběr některých novinek roku 2023 – jako malý doklad toho, že esperanto je jazyk živoucí a zprostředující velmi rozmanité kulturní bohatství.

Začněme až za Atlantikem. Nakladatelství Fonto z Brazílie vydalo letos mj. překlady dvou klenotů světové literatury – Shakespearův Sen noci svatojánské (Somermeznokta sonĝo) a Goethovu Ifigenii v Tauridě (Ifigenio en Taŭrido) v překladu samotného dr. Zamenhofa – a reedici Mondo kaj koro (Svět a srdce) – první básnické sbírky dr. Kálmána Kalocsaye z Maďarska, jednoho z nejvýznamnějších esperantských básníků a překladatelů meziválečného období.

Newyorské nakladatelství Mondial vydalo již 47. číslo svého Literárního almanachu (Beletra almanako), zahrnujícího ukázky z prózy a poezie (původní i přeložené), literárněvědné články , eseje a recenze. Zájem vzbudil i nový román původně psaný v esperantu La Nepo de Marina (Marinin vnuk) od oblíbeného švédského autora Stena Johanssona (1950-), který má na svém kontě přes 20 převážně detektivních próz. Další pozoruhodnou novinkou je kniha La Abeloj kaj la Nevidebla, překlad Včely a Neviditelno od renomovaného rakouského spisovatele Clemense J. Setze (1982-), která je v podstatě antologií plánových jazyků z literární perspektivy, z níž třetina je věnována esperantu.

Nejvýznamnějším počinem tohoto nakladatelství je ale bezpochyby třísvazkový Úplný německo-esperantský slovník (Plena vortaro germana-Esperanta) Ericha-Dietera Krauseho s více než 250 000 lexikálních jednotek.

Další obsáhlý slovník vydalo nakladatelství ESPERO z Partizánského – více než 600stránkový Velký slovník esperantsko-slovenský (Granda vortaro Esperanta-slovaka), jehož autory jsou právě jubilující Miroslav Malovec a Lubomír Faith a kol.

Za zmínku bezesporu stojí i Esperanta frazeologio kaj proverbaro plene klarigita (Výkladová esperantská frazeologie a sbírka přísloví) od Petra Desmeta, kterou vydalo v Antverpách již tradičně plodné nakladatelství FEL – Vlámská esperantská liga.

IEF – Italská esperantská federace se sídlem v Miláně – letos vydala mj. obsáhlou sbírku původní esperantské poezie Tamen kantas fido (Přesto zpívá víra) od britského autora Clarence Bicknella (1842–1918), pozoruhodného muže mnoha talentů. Původně získal v Cambridgi doktorát v matematice, následně se ale věnoval i antropologii, archeologii, botanice, literatuře a malbě. Byl nejen průkopníkem esperantského hnutí v Anglii a v Itálii, kde 40 let žil, ale i významným filantropem.

Dalším počinem IEF je vydání překladů dvou klasiků italské literatury 20. století.Jsou jimi neobvykle strukturovaný filozofický román Palomar a 12 sci-fi povídek pod názvem Kosmokomikoj (Kosmické grotesky) od Itala Calvina (obě knihy vyšly v češtině v nakl. Dokořán v r. 2021). Prozaik je českým čtenářům znám především jako autor sbírky Italských pohádek (Odeon 1982). Druhým vydaným autorem je Cesare Pavese (1902–1950) a jeho novela Krásné léto (Bela somero). Tato kniha dosud do češtiny přeložena nebyla.

Pokud jde o překlady dalších klasiků národních kultur, např. Ars libri v Lublinu vydalo Noveloj kaj rakontoj (Novely a povídky) Henryka Sienkiewicze a Espéranto-France v Paříži divadelní hru Reĝo Ubuo (Král Ubu) Alfreda Jarryho.

V oblasti spirituální je třeba zmínit knihy o dvou univerzálních nábožensko-duchovních hnutích, podporujících využívání esperanta v rovnoprávné mezinárodní komunikaci: Rakontoj el la Spirita Mondo (Povídky z duchovního světa), obsáhlý výběr z díla Onasibura Deguchiho (1871–1948), vůdčí osobnosti hnutí Oomoto, vyšly v japonském nakladatelství E-Populariga Asocio (Kameoka-si). Esperantská Liga Baháí vydala téměř 500stránkovou knihu Dio preterpasas (Bůh kráčí kolem) od Shogi Effendiho (1897–1957), pravnuka zakladatele bahá’í víry Bahá'u'lláha.

Hodna pozornosti je i biografie Titus Brandsma – Sanktulo Esperantisto (Titus Brandsma – světec esperantista), kterou vydala v Římě IKUE (Mezinárodní liga katolických esperantistů). Je příběhem u nás velmi málo známým o fríském esperantistovi, karmelitánském mnichovi a následně knězi jménem Anno Sjoerd Brandsma, známém více jako Titus Brandsma, který se statečně angažoval proti nacistické okupaci v Nizozemsku a byl zabit v koncentračním táboře v Dachau. V r. 1985 byl blahořečen a v r. 2022 svatořečen.

Na závěr stručného přehledu se vraťmě k nám do České republiky. Nejvýznamnějším současným vydavatelem esperantské literatury u nás (i když nejen jí) je nakladatelství KAVA-PECH Dobřichovice, jejímž majitelem je čestný člen ČES dr. Petr Chrdle. Právě díky esperantským publikacím bylo v r. 2016 zapsáno do České knihy rekordů jako české nakladatelství vyvážející své knihy do nejvíce zemí světa (viz Certifikát). Z letošních novinek zmiňme alespoň několik. Pod titulem La lasta vojaĝo de Cezaro kaj aliaj noktaj aventuroj (Poslední cesta Cézarova a jiná noční dobrodružství) se skrývá soubor rozmanitých povídek z finále 2. ročníku Interkulturní literární soutěže, tentokrát na téma „noční cestování“. Z celkem 421 soutěžících se nám zde představí 37 autorů ze 14 zemí. Většina povídek byla napsáno přímo v esperantu, některé byly do něho přeloženy. Ekster la limo (Za hranicí) je soubor 7 známých apokryfů nezařazených do Bible v brilantním překladu Gerrita Bervelinga z Nizozemska. Sadako volas vivi (Sadako chce žít) Karla Brucknera je proslulý dojemný příběh na základě skutečné události o japonské holčičce, která v 11 letech umírá na leukémii jakožto následku svržení atomové bomby na Hirošimu. Do esperanta přeložil čestný člen ČES houslista Jan Duda. Mi venos kvazaŭ la morto (Přijdu jako smrt) je překlad mimořádné sbírky erotických básní. Jejich autorka Donika Dobishevci (1980), u nás dosud neznámá albánská básnířka a badatelka z Kosova, je kritikou oceňována jako nejmocnější ženský hlas posledních desetiletí. V neposlední řadě je třeba zmínit i autobiografii samotného Petra Chrdleho Mia vivo kun Esperanto (Můj život s esperantem) která v jisté obsahové obměně vyšla i v češtině. Další novinky a celou současnou produkci si můžete prohlédnut a příp. objednat na webu nakladatelství.

V Brně vyšla sbírka filozofických povídek Pensoj pri Esenco Úvahy od Podstatě od Tetjany Lohvinovské, které do esperanta přeložil dr. Oldřich A. Fischer, autor šesti původních publikací (zejména z oblasti entomologie) a opatřil je i svými působivými fotografiemi.

Původní i překladová literatura v esperantu má čtenářům jistě co nabídnout. A aby se esperantská knižní kultura i v dnešní digitální době mohla i nadále rozvíjet, určitě potřebuje své čtenáře. Darujme pomyslně dr. Zamenhofovi k jeho narozeninám např.to, že si nějakou novou knihu v esperantu zakoupíme, přečteme, někomu půjčíme či věnujeme a posdílíme s ostatními své zážitky, nebo se i sami o nějaké literární dílko pokusíme. Motivující příležitostí je např. čtenářská soutěž Esperantské Sumo, v níž každý bojuje jen sám se sebu a se svou vlastní pohodlností a jehož další kolo začíná v lednu 2024. Jste zváni i k účasti na 4. ročníku Interkulturní literární soutěže, tentokrát na tém Umělá inteligence, myslící stroje a Homo sapiens. Čas na tvorbu máte až do 30.6.2024 (bližší info na webu Bobelarto v esperantu zde).

Pavla Dvořáková