Britská královna zaslala blahopřání ke Dni esperanta

text dopisu z královské kanceláře; zdroj

Esperanto v žádném případě nebojuje proti národním jazykům (včetně angličtiny), naopak je (a zejména pak minoritní jazyky) podporuje! Jeho znalost studium dalších jazyků usnadňuje – samo o sobě pak díky své snadnosti zvyšuje šanci na možnost plynné komunikace na úrovni a na rovnocenné bázi.

Časté předsudky, že se jedná o primitivní neplnohodnotný jazyk, jsou založeny na neznalosti základních fakt. Pokud jde např. o angličtinu, v kvalitních překladech do esperanta lze nalézt díla Shakespeara, Tolkiena, Orwella a řady dalších autorů. Díla esperantská jsou naopak vydávána v anglickém překladu (viz např. web nakladatelství MONDIAL z New Yorku). Největší lingvistická autorita součanosti Noam Chomsky, který měl zpočátku vůči esperantu výhrady, nakonec pozměnil svůj názor a dal souhlas k vydání své stěžejní knihy „Language and Mind“ (Jazyk a mysl) do esperanta (viz recenze).

Od počátku hnutí našla myšlenka spravedlivé jazykové komunikace své příznivce i ve Velké Británii i USA, tj. i mezi rodilými mluvčími angličtiny. Velká Británie hostila již 3. Světový kongres esperanta v r. 1907, prvním předsedou londýnského esperantského klubu byl tehdy známý malíř, portrétista a pacifista Felix Moscheles (kmotřenec Felixe Mendelssohna-Bartholdyho).

V současné době úspěšně probíhá ve Velké Británii vzdělávací projekt Springboard to Languages („Odrazový můstek k jazykům“), v jehož rámci je ve vybraných základních školách vyučováno esperanto jako první cizí jazyk. Výsledky prokázaly, že výuka má pozitivní vliv na celkové zlepšení jazykových kompetencí jak ve vlastním jazyce, tak při následném studiu francouzštiny, němčiny, španělštiny či dalších jazyků.

Předsedy Mezinárodního esperantského svazu (UEA) byli např. John Wells, profesor fonetiky na University College London, jedné z nejprestižnějších univerzit světa, či Humphrey Tonkin, profesor Univerzity v Hartfordu (USA).

Anglická básnířka Marjorie Boulton a skotský básník William Auld byli za svůj přínos k rozvoji esperantské literatury jednimi z kandidátů na Nobelovu cenu za literaturu.

Mezi známé rodilé mluvčí angličtiny, kteří esperanto ovládali/ovládají, patří pro zajímavost mj.:

americký vědec Linus Pauling – zakladatel moderní chemie, jediný nositel dvou Nobelových cen

William Thomas Stead – anglický novinář a redaktor, jeden z průkopníků investigativní žurnalistiky, který zahynul při potopení Titaniku

Lou Harrison jeden z nejvýznamnějších amerických hudebních skladatelů, který se zasloužil zejména o přiblížení se hudby tzv. Západu a Východu – tvořil i poezii v esperantu a dával esprantské názvy některým svým hudebním dílům

Daniel Tammet britský benigní autista, tzv. savant, s excelentními schopnostmi v matematice a přirozených jazycích

Obecně esperanto samozřejmě stále patří do kategorie minoritních projektů a jeho znalost ani práce pro ně vám nepřinese ani peníze, ani společenskou prestiž, takže pro ty, pro které je životní prioritou budování kariéry, není zajímavé a přínosné. Může být ale svou myšlenkou blízké lidem alternativního či idealistického zaměření, kteří vyznávají nekonzumní životní styl a mají zájem být součástí volného mezinárodního společenství lidí bez národnostních či rasových předsudků, kteří mezi sebou mohou přímo a rovnoprávně komunikovat (bez výhod pro rodilé mluvčí).

Tyto kontakty se realizují zejména formou individuální korespondence a setkání, aktivní účastí na programu mezinárodních akcí nejrůznějšího charakteru, přímým sdílením děl různých národních kultur (zejména v literatuře a hudbě) či názorů na aktuální dění ve světě, přispíváním na Wikipedii a do dalších projektů Wikimedia Commons, z nichž jsou informace dále překládány do dalších jazyků, realizací dobročinných projektů v zemích tzv. třetího světa apod.

I když z politickoeko­nomických důvodů se esperanto dosud nestalo tzv. druhým jazykem pro každého, může jeho znalost v mnohém obohatit náš život a přispět i v dnešní neklidné době k budování naděje na lepší společnou budoucnost.

A co vlastně může rodilé mluvčí angličtiny, kteří by údajně žádné jazykové problémy neměli pociťovat, k esperantu motivovat?

David Dougherty – Proč jsem se já, Američan, naučil a používám esperanto

Ronald Glossop (USA) – Proč by se člověk měl učit esperanto – autor článku je emeritní profesor filozofie a mírových studií

Pokud vás informace zaujaly, nabízíme vám

Obsažnou informační brožuru Objevte esperanto – fascinující jazyk (zdarma ke stažení)

a článek Proč a jak se učit esperanto – s praktickými odkazy na rozmanité možnosti studia

A na závěr – pozvánka na 2 výstavy, kde se o esperantu můžete slovem i obrazem dozvědět více:

Putovní výstava Je esperanto mrtvý jazyk? – je do 30.8. k vidění ve Vlastivědném muzeu v Olomouci (viz článek:Nová výstava boří mýty o esperantu na zpravodajstvi­.olomouc.cz)

Muzeum esperanta, sídlící v Ottendorferově domě ve Svitavách, představuje nejen všeobecnou stálou expozici, ale i tematickou výstavu, tentokrát zaměřenou na sběratelství, představující exponáty z více než 40 zemí světa.

A pro ty, kteří tímto směrem o prázdninách cestovat nebudou – alespoň 2 virtuální fotogalerie:

Slavní esperantisté na sběratelských materiálech

Překlady světové beletrie do esperanta

A na úplný závěr ☺ – vzkaz pro příznivce esperanta:

V případě, že se vám článek líbil, můžete „Den esperanta“ oslavit a esperantu k jeho narozeninám věnovat mj. např. to, že odkaz na tento článek s osobním odporučením pošlete svým známým, přátelům, kolegům, příp. do vzdělávacích a kulturních institucí či novin ve vašem městě/obci. Jistě každý z vás najde v případě zájmu ev. i jiný vhodný „narozeninový dárek“ …

Děkujeme předem za vaši součinnost!

Pavla Dvořáková