Čapkova Kniha apokryfů v esperantu nyní zdarma na internetu

Kniha apokryfů je soubor krátkých povídek, které původně postupně vycházely od r. 1920 do Čapkovy smrti v r. 1938 jako sloupky v Lidových novinách. Původní výbor pěti příběhů (Apokryfy, 1932) se postupně rozrostl na devětadvacet (Kniha apokryfů, 1945). Všechny povídky jsou napsány na bázi převážně obecně známých mytologických, biblických, historických či literárníchh námětů, které jsou zpracovány z neobvyklého úhlu pohledu a vtipně uvádějí do možného fiktivního pozadí událostí či do skryté psychologie postav. Současnému čtenáři známé příběhy zlidšťují, umožňují hlubší pochopení tématu a historických souvislostí a podněcují i k vlastním úvahám.

Kniha je navíc napsána čapkovsky příznačným košatým, hravým a leckdy humorným jazykem, takže její četba je skutečnou lahůdkou. Kromě originálně zpracovaných příběhů ze Starého a Nového zákona jsou hrdiny dalších povídek např. Prométheus, Alexandr Veliký, Don Juan, Napoleon či Romeo a Julie. Můžete si projít trefné anotace jednotlivých povídek, abyste si snáze vybrali ty, které vás svým námětem zaujmou.

Je překvapivé, jak jsou jednotlivé příběhy stále aktuální i v dnešní době. Proto se ne náhodou kniha dočkala řady vydání a těší se stále čtenářské přízni.

Ukázka jednotlivých knižních vydání (zdroj cbdb.cz)

V esperantském překladu Josefa Vondrouška Knihu apokryfů (Libro de apokrifoj) vydal Český esperantský svaz v r. 1970 a publikace si postupně získala mezinárodní ohlas. Je jedním z příkladů, jak esperanto přispívá k propagaci české kultury mezi zájemci o ni i v zemích, kde dosud není příliš známá a neexistuje v překladech do příslušných národních jazyků.

Audionahrávku esperantského překladu první povídky z knihy – Agaton aneb o moudrosti – uskutečnil barytonista Miroslav Smyčka v r. 2010. O rok později vznikla Smrt Archimédova v podobě malého rozhlasového dramatu v podání Jana Řepy a Vladimíra Türka.

Až poté následoval nápad povídky zpracovat dvoujazyčně textově a opatřit všechny nahrávkami. Tato metoda četbu bezesporu usnadňuje a didakticky je velmi přínosná pro zdokonalování se v jazyce. Jednotlivé povídky mají průměrnou délku čtení 10 – 15 minut (nejkratší 7 minut, nejdelší necelých 20 minut).

Většinu povídek pro vás nahrál Vladimír Türk, některým dalším propůjčili svůj hlas i zmínění Miroslav Smyčka a Jan Řepa, ale i Jaroslava Malá, Jindřich Košťálek a Pavla Dvořáková.

Apokryfy k četbě a poslechu naleznete na videokanálu TU­URQL

na Youtube.

PRO SLEDOVÁNI TEXTU A POSLECH KLIKNĚTE ZDE

Je zde zahrnuto celkem 28 povídek, tj. všechny kromě Hamleta.

Na uvedeném videokanálu
objevíte mimo to i některé krátké dokumentární filmy o českých městech a památkách, které V. Türk opatřil esperantským dabingem (např. Benešov, Strakonice, Svitavy, Milevsko a okolí) nebo které realizoval režijně (Písek, Zvíkov, zámek Kratochvíle, Petr Vok).

Dlužno říci, že v podobě zrcadlového textu a oddělených audionahrávek existují i Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy a byly takto vydány již v r. 2012 na CD. I ony čekají na své případné zpracování ve formě videa a na zpřístupnění na internetu,

Přejeme všem příjemnou a podnětou četbu a poslech. Jménem redakce děkujeme Vladimíru Türkovi za velmi náročnou a precizní práci při realizaci celého projektu. Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu, ať už v komentářích níže pod tímto článkem, nebo pod jednotlivými nahrávkami na Youtube.

Pavla Dvořáková

Související články na našem webu

• Audionahrávka z Čapkovy Knihy apokryfů 2010
• Novinky k narozeninám Karla Čapka 2011

Další odkazy

• Text povídek z Knihy apokryfů v češtině na webu Wikizdroje
• Charakteristika a anotace povídek v čtenářském deníku na webu Zapnimozek.cz
• Karel Čapek pro naše dny? o inscenaci 4 apokryfů v Divadle Viola, Divadelní noviny 2022
• Audionahrávky několika apokryfů v češtině na videokanálu Mistr pohádkář