#2 Max
Karaj geamikoj,
mi opinias, ke la artikolo estas skribita favore por Esperanto. La formo estas iomete ironia sed sane provoka.
před 10 lety
Článek v MFDnes - Proč nezavést v EU esperanto?
31. května 2014 vyšel v MFDnes článek od
redaktora, spisovatele a překladatele Miloše
Urbana. Přinášíme vám text v plném znění.
Článek v plném znění si můžete stáhnout níže.
Zda je obsah míněn vážně nebo (jemně) ironicky, necháme na posouzení čtenářů.
Pozn. red.:
Pro snazší orientaci, zmiňovaná jména Max Unterwasser a Roman Rops (nezaměňovat s publicistou Romanem Ropsem-Tůmou!!) nejsou reálné osoby a účastníci rozhovoru, ale autorovy umělecké pseudonymy a jakási jeho „alter ega“.
Milan Urban píše mj. sofistikované romány připomínající knihy Umberta Eca a o jazykové problematice je bezpochyby informován. Např. jeho pozoruhodný román Santiniho jazyk (podle něhož byl v r. 2011 natočen i stejnojmenný TV film, kteří možná někteří z vás viděli), jasně odkazuje i na jeho znalost Ecova Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře, které obsahuje mj.i poměrně podrobný popis a příznivé hodnocení esperanta. Na lehké (pravděpodobně záměrné) dvojsmyslnosti textu to ovšem nemusí nic měnit.
padv
- zveřejněno 14. 7. 2014, což bylo před 10 lety
- od té doby článek otevřelo 1391 čtenářů
- stránku si můžete vytisknout
Komentáře
#3 Oldřich Arnošt Fischer
Veřejnost můžeme navyknout na přítomnost Esperanta například dvojjazyčnými nápisy. Například: MUŽI / VIROJ - ŽENY / VIRINOJ; VCHOD - ENIRO / VÝCHOD - ELIRO. Nedávno mi jeden řemeslník zveleboval byt a od té doby si pamatuje, že na vypínači bylo napsáno LUMO. Když se mohou na dveře obchodů dávat tabulky ZDĚS GOVORJAT PO-RUSSKI nebo ENGLISH SPOKEN, můžeme používat tabulku ĈI TIE ONI PAROLAS ESPERANTON, ovšem také důsledně Esperanto používat. Občas jsem navštívil informační středisko a počínaje pozdravem BONAN TAGON! prostě mluvil Esperantem. A domluvil jsem se. Slečny zvyklé na angličtinu na mne sice koukaly udiveně, ale porozuměly. Více suverénního vystupování na veřejnosti nám prospěje.
před 10 lety
#1 Patrik
Krásný a vtipný článek!
Kdyby se esperanto vyučovalo už na základce od třetí třídy,tak by v deváté třídě skládali státní zkoušky a nebylo by potřeba se učit 2 cizí jazyky. Jazyková úrovenˇ žáků je zoufale slabá.
Dnešní stav výuky jazyků je odrazem společnosti.. 96% populace ani neví,že existuje nějaké Esperanto,včetně výhod v článku uvedených.. Bohužel...