Den dr. Zamenhofa a esperantské kultury

Na úvod dlužno připomenout, že esperantské hnutí nikterak nebojuje proti národním jazykům či jejich používání, naopak např. podporuje jazyky minoritních národů a řada esperantistů samozřejmě jiné cizí jazyky ovládá a v praxi používá. Esperanto však nabízí zejména neformální osobní kontakty a vyšší šanci na dosažení plynné komunikace na důstojné úrovni. Umožňuje tak poznávat svět lépe než např. z pozice běžného turisty – bezprostředně a bez filtrace informací mainstreamový­mi médii.

Esperanto se učí i rodilí mluvčí angličtiny, např. do nového kurzu na Duolingo (pro anglicky mluvící) se od konce května letošního roku přihlásilo přes 225 000 nových studentů.

Základní přehled o životě a díle dr. Ludvíka Lazara Zamenhofa přináší wikipedický článek. Doporučujeme vám dále článek o jeho dětství a mládí Příběh vzniku esperanta a zajímavé krátké studie s podtitulem Chlapec s velkým snem a Esperanto s psychologického hlediska (o možných příčinách podvědomých předsudků – z brožury „Objevte esperanto“, celá ke stažení ZDE). Nejpodrobnějším životopisným zdrojem v češtině je pravděpodobně kniha Člověk proti Babylonu (v překladu Jindřišky Drahotové).

L.L.Zamenhof byl jazykový génius, polyglot a humanista a uživatelé jím navrženého jazyka si (obzvláště, i když samozřejmě nejen) u příležitosti jeho narozenin připomínají ukázky z jeho původního díla, básnické tvorby i překladů ze světové beletrie (Starý zákon, Goethe, Gogol, Moliére, Dickens a další).

V tomto předvánočním čase uvádíme jako příklad jeho překlad Andersenových pohádek

Text prvního dílu překladu v elektronické podobě

Princezna na hrášku – zvuková ukázka z 8dílného CD v interpretaci Stana Marčeka

Esperanto se terminologicky i stylisticky stále rozvíjí a obohacuje. Vyšlo v něm dosud vyšlo přes 60 tisíc titulů nejrůznějších žánrů (přeložených i původních). Přehled současné knižní nabídky nabízí např. Katalog Mezinárodního esp. svazu (se sídlem v Rotterdamu). Knihovna ČES v Muzeu esperanta ve Svitavách zahrnuje přes 16 000 zkatalogizovaných knih. jednotek (+ rozsáhlý depozitář a archív). Na jejích stránkách můžete nalézt i přehled nejvýznamnějších esperantských „kamenných“ i elektronických knihoven ve světě. Největším vydavatelem esperantské literatury v ČR je nakladatelství KAVA-PECH Dobřichovice. Interaktivní sbírky svitavského Muzea esperanta na sociální síti Ipernity, které koncem listopadu 2015 zaznamenaly 100 000 virtuálních návštěv z 90 zemí světa, nabízejí mj. i Multimediální album na téma Zamenhof. Přehled odkazů na multimediální soubory v esperantu ohledně života a díla dr. Zamenhofa se nachází zde (se suplementem zde).

Nakolik je esperanto jazyk zvukomalebný, se můžete sami přesvědčit např. na příkladě nahrávky krásné vánoční básně Prosinec od Fráni Šrámka (střídavě v českém originálu a v překladu – text ke stažení zde).

Ze stálé expozice v Centru Zamenhofa v jeho rodišti Bialystoku, které je významným centrem interkulturního vzdělávání v regionu

Esperantskou historii a současnost a kulturu představuje vícero muzeí – nejen ve Svitavách, ale např. ve Vídni (kde je muzeum oficiální součástí Rakouské národní knihovny). Gray (Francie) či Subirats (Katalánsko/Špa­nělsko). To nejnovější (z r. 2013) a zároveň nejrozsáhlejší se nachází na univerzitě Zaozhuang v Číně.

V esperantu vycházejí stovky časopisů a vysílají v něm i rozhlasové stanice a podcasty: mezi v současné době nejoblíbenější patří Muzaiko a Varsovia Vento.

V tomto jazyce můžee zhlédnout, zejména v rámci významnějších mezinárodních akcí, i kvalitní amatérská divadelní vystoupení – pro ilustraci se můžete podívat na adaptaci R.U.R. od Karla Čapka v podání členů svitavského studentského souboru DOMA a členů ČES (hrát před účastníky z 60 zemí světa je pro herce hrající v národních jazycích těžko splnitelný sen).

Pokud jde o hudbu, nabízíme čtenářům, kteří nemají představu, jak esperanto vlastně zní, ukázky vánoční hudby v esperantu (s interprety z Nizozemí, Mexika, Maďarska a dalších zemí).

Unikátní a nenahraditelný zážitek je ale především živá mluvená kultura, pěstovaná v rámci mnoha mezinárodních esperantských akcí, které probíhají v průběhu celého roku. Osobní přátelské kontakty s lidmi z mnoha zemí, možnost bezprostřední komunikace na rovnocenné bázi, to je největší devíza, kterou esperanto láká. Záběry z atmosféry setkání můžete zhlédnout např. na tomto informačním videu.

Bližší informace praktického rázu můžete nalézt např. v článku Proč a jak se učit esperanto.

Schůzky na oslavu tohoto dne probíhají v tomto čase nejen v zahraničí, ale i v různých klubech a kroužcích Českého esperantského svazu.

Malá výstava esperantské literatury v rámci 7. Adventního matiné pořádaného 12.12. klubem „La Ponto“ v Městské knihovně v Písku

Putovní výstavu Je esperanto mrtvý jazyk?, která představuje Zamenhofův projekt v bohatství současných možností aplikace, hostilo již 37 knihoven, muzeí, kulturních domů a dalších institucí ve 12 krajích republiky.

Související články:

15.12. si připomínáme výročí narození dr. Zamenhofa

Novinky k narozeninám dr. Zamenhofa

Pavla Dvořáková,–padv-