Den esperanta a téma roku 2024

Teprve později 28-letý autor prozradil své pravé jméno: Lazar Ludvík Zamenhof. Ještě téhož roku vyšla verze polská, německá a francouzská, anglická až v roce 1888. O okolnostech vzniku jazyka se můžete dočíst mj. v tomto článku.

Den 26. červenec je Dnem esperanta podle našeho gregoriánského kalendáře. V roce 1887 platil na ruském území kalendář juliánský, takže Zamenhof svůj projekt zveřejnil 14. července podle juliánského kalendáře.

Pro doplnění tato první učebnice (zvaná Unua Libro) v české verzi vyšla pouhé tři roky poté, díky nadšení tehdy teprve 18letého nemajetného polyglota Františka Vladimíra Lorence.

V té době vládla světu francouzština, ale už se na její místo tlačila angličtina. Mnoho lidí se dokázalo tyto jazyky naučit, ale více bylo těch, kteří se sice učili a snažili, ale jazyk nezvládli (o strastech učitele angličtiny vypráví mj. půvabná humoristická kniha Leo Rostena Pan Kaplan má třídu rád).

Proto se začaly objevovat pokusy vytvořit jazyk snadnější díky pravidelnosti a mezinárodní slovní zásobě (volapük, bollak, latino sine flexione apod.). Autoři těchto jazyků chápali celý problém jako lingvistický a přeli se, který projekt je nejlépe zkonstruován.

Zamenhof viděl tento problém jako literárně-společenský, tedy aby se projekt změnil na skutečný jazyk, je potřeba, aby byl literárně propracován a aby byl prakticky používán určitou mezinárodní komunitou. Vzdal se autorských práv a označoval se pouze za iniciátora esperanta, protože jazyk musí být společným dílem jeho uživatelů.

Den esperanta, který se slaví mezi jeho stoupenci celosvětově 26. července, má každý rok své hlavní téma a tím je letos RESPEKT A PRÁVO PRO VŠECHNY JAZYKY.

Na světě existuje kolem 5 tisíc jazyků, které mají nejrůznější vzhled a gramatické systémy. Přesto jsou dokonalými vyjadřovacími prostředky, protože lidé si je přizpůsobují svým potřebám terminologicky, frazelogicky a literárně. Jazyky nejsou jen dorozumívací prostředky, ale také zdroje informací a zprostředkovatelé kultury. Např. pro nás Čechy je důležité, že máme natolik rozsáhlou literaturu uměleckou, odbornou, encyklopedickou, učebnicovou, administrativní atd., že nám náš jazyk poskytuje stejně služby jako polština Polákům, italština Italům, němčina Němcům, přestože těmito jazyky mluví několikanásobně víc lidí než češtinou.

Ani u plánových jazyků není nejdůležitějším kritériem konstrukce projektu a počet mluvčích, ale to, jaké služby jim poskytuje, když se jazyk naučí.

Respekt a právo pro všechny jazyky se zajistí tím, že se nebudou hádat, který je hezčí, lepší, vědečtější, nebo se dokonce vzájemně pomlouvat, ale tím, že každý bude rozvíjen svými uživateli, aby všechny lidem sloužily a pomáhaly.

Mezinárodní esperantské hnutí bezesporu přispívá i k šíření informací o minoritních jazycích a kulturách a o potřebě ochrany jazykových práv menšin. Příklady si uvedeme v některé z našich příštích aktualit.

• mirmal-, -pd-

Související články na našem webu

• Den, kdy přišlo na svět esperanto 2023
• Ludvík Lazar Zamenhof – vybrané informační zdroje v češtině 2022
• Brožura Objevte esperanto – fascinující jazyk

Jazyky světa a jazyková politika

Internetové odkazy

• Jazykové právo
• Jazyková politika v EU
• Evropská charta jazyků
• Čeština a jazykové právo

Bibliografie

• Genzor, Jozef. Jazyky světa – Historie a současnost. Lingea 2015.
• Comrie, Bernhard a kol. Atlas jazyků. Metafora 2007.
• Gladkova, Hana – Vačkova, Kina (eds). Jazykové právo a slovanské jazyky. FF UK 2013.
• pd-