Jeden z pilířů našeho současného esperantského hnutí a pověstná „chodící encyklopedie“, širší veřejnosti známý více jako zakladatel a první správce české Wikipedie, oslavil 8. prosince 2023 své 70. narozeniny. Slavnostní setkání na jeho počest uspořádal následující den ve Skautském institutu v Praze spolek Wikimedia ČR. O průběhu této významné akce vás budeme v nejbližší době informovat ve zvláštní aktualitě.
Miroslav Malovec se narodil 8. prosince 1953 v Brně, kde žije dodnes. Po absolvování Střední průmyslové školy elektrotechnické pracoval ve Zbrojovce jako kontrolor technických výkresů v konstrukci výpočetní techniky a od r. 1993 až dosud jako prodejce elektrosoučástek pro radioamatéry. Ač vzděláním technik, jeho celoživotním zájmem a láskou se stala literatura a esperanto. Jazyk se naučil jako samouk v r. 1968 jako čtrnáctiletý a brzy poté začal být aktivní v esperantském hnutí. Jeho hlavní zásluhy tkví v oblasti slovníkářské, redaktorské, digitalizační, pedagogické, překladatelské a historiografické. V ČES působil zpočátku v mládežnické a posléze pedagogické komisi, byl lektorem písemných kurzů a členem zkušební komise a mnoho let vyučoval na Letním táboře v Lančově. Je mj. Autorem Mluvnice esperanta (v češtině i v esperantu), spoluautorem středního Esperantsko-českého slovníku (s K. Kraftem) a autorem Velkého esperantsko-českého slovníku a Velkého česko-esperantského slovníku.
Od r. 1991 je šéfredaktorem tiskového orgánu ČES Starto, od r. 2008 je členem výboru ČES. Na web ČES přispívá zejména do rubriky Historie a biografickými medailonky.
(Spolu)redigoval vydání mnoha překladů do esperanta (Mácha – Máj, Čapek – Válka s mloky, Březina – Moje matka a Tajemství bolesti, Havel – Audience, Foglar – Chlapci od Bobří řeky a dalších), spolupracoval často s nakladatelstvím KAVA-PECH. Jeho odborné články vyšly vícekrát ve sbornících KAEST (Konference o užití esperanta ve vědě a technice), z nichž některé redigoval.
MM přebírá čestné členství v ČES (2011) a přednáší na Mezinárodním muzejním semináři v Muzeu esperanta ve Svitavách (2018)
Právě po této konferenci v r. 2002 z podnětu a díky spolupráci s americkým esperantistou Chuckem Smithem), zakladatelem esperantské Wikipedie (která byla v r. 2001 celosvětově šestá v pořadí) založil českou Wikipedii a stal se jejím prvním správcem. V této roli je širší vyřejnosti znám především. Pro své zásluhy mu bylo uděleno v r. 2014 čestné členství ve spolku Wikimedia ČR. Má významné zásluhy zejména v esperantské Wikipedii, do níž přispěl mnoha tisíci článků, zejména o osobnostech české kultury a o esperantském hnutí a literatuře.
Pro knihu Lumo en tenebroj (Světlo v temnotách) od F. Kožíka přeložil stručný výběr z díla J. A. Komenského (román samotný přeložil Zdeněk Rusín), v nakladatelství KAVA-PECH vyšly mj. jeho překlady povídek J. Haška Ne nur soldato Švejk (polovinu povídek přeložil Jiří Patera). Věnoval se rovněž překladům básní českých básnířek, které byly příznivkyněmi esperanta (zejména Věry Ludíkové a Zdenky Bergrové). Je spoluautorem esperantské verze scénáře pro hru Ze života hmyzu bratří Čapků, kterou uvedlo v premiéře Studentské divadlo DOMA Svitavy na 101. Světovém kongresu esperanta v Nitře (2016). Již předtím totéž divadlo předvedlo Čapkovu hru R.U.R. na 98. kongresu v Reykjavíku (2013) a letos na 108. kongresu Turíně (2023) Drdovu hru Hrátky s čertem, na kterých se také překladatelsky podílel.
V r. 2018 přeložil do esperanta operu Sternenhoch od Ivana Achera, která byla úspěšně uvedena na Nové scéně Národního divadla v Praze.
V roce 2020 přeložil Vesmírníčky Gabriely Kopcové (Kosmofabeloj por bona nokto) a pro Památník literatury v Rajhradě napsal článek o Verda Stacio.
Od r. 2001 se Miroslav Malovec systematicky věnuje rozsáhlé digitalizaci textů vztahující se k esperantskému hnutí a literatuře. V rámci projektu Paměť hnutí shromažďuje a zpracovává cenné informace o historii hnutí a jeho osobnostech. Svými medailonky a historickými články přispívá rovněž do časopisu Starto. Jeho článek Estonto de la cifereca mondo (Budoucnost digitálního světa) vyšel v prestižním sborníku UEA La arto labori kune (Umění pracovat společně). Podílel se rovněž na pracech spojených s činností Muzea esperanta ve Svitavách, zejména se systemizací knihovny, akvizicí a přípravou podkladů pro některé výstavy.
Je dlouholetým aktivním členem Klubu esperantistů v Brně, mezi roky 2009 a 2021 byl jeho předsedou a poté místopředsedou. Do klubových programů často přispívá hodnotnými přednáškami. Spravuje rovněž rozsáhlou klubovou knihovnu. Vytvořil původní klubový web, web o esperantské literatuře, web pedagogické komise ČES a přeložil do esperanta web o tajném časopise Vedem, vydáváném dětmi v ghetu v Terezíně. Opakovaně byl intervjuován v českých médiích jak ve vztahu k Wikipedii, tak k esperantu.
Podrobnější seznam jeho děl a překladů se nachází v článku v esperantské Wikipedii.
Pro své obsáhlé zásluhy byl v r. 2011 jmenován čestnýn členem ČES.
Jménem redakce srdečně blahopřejeme Miroslavu Malovcovi u příležitosti jeho životního jubilea a srdečně děkujeme za jeho neuvěřitelnou mnohaletou obětavou dobrovolnickou práci pro myšlenku esperanta, za jeho lidskost, ochotu a laskavost a přejeme mu hojnost dalších let plných životní energie, pohody a radosti.
Pavla Dvořáková
Seznam zahrnuje výběrově pouze texty plně přístupné na internetu. Četné odkazy v esperantu naleznete v tomto článku.
Články MM na webu Národní kronika.cz
Články MM v revui Chůdové kořeny
Články o MM
Výběr článků od MM
Jeho četné klubové videopřednášky v esperantu jsou k dispozici ZDE
#1 Vladimír Türk
Gratulon al ambaŭ - kaj Mirek kaj Pavla
(por la eminenta artikolo)!