Esperantské muzeum ve Vídni na vlnách Českého rozhlasu

Rozhovor s Bernhardem Tuiderem z Esperantského muzea ve Vídni, které je součástí Rakouské národní knihovny, přinesl 27. ledna 2020 Radiožurnál v Zápisníku Pavlíny Nečáskové. Kromě odkazu na pořad vám nabízíme i další doplňující informace o této zajímavé instituci a o možnostech jejího navštívení.

Článek a audiopořad naleznete na odkazu

Nikde není oficiální řečí a nikdo jím nemluví od narození, přesto má esperanto stále své fanoušky. Jejich Mekkou je Vídeň

Muzeum v r. 1927 založil Hugo Steiner na podnět tehdejšího předsedy Rakouského esperantského svazu Felixe Zamenhofa, bratra tvůrce esperanta dr. L.L. Zamenhofa. Oficiálně bylo otevřeno o dva roky později. Od počátku bylo součástí Rakouské národní knihovny a až do r. 2005 sídlilo v prostorách Hofburgu. Jeho současný název zní Sbírka pro plánov(an)é jazyky a esperantské muzeum, tj. naleznete v něm informace i o více než 500 dalších jazykových projektech.

Muzeum má ve svých sbírkách (podle statistiky z roku 2019) 35 000 knižních titulů, 3 700 titulů periodik, 10 000 rukopisů, 22 000 fotografií, 3 000 třírozměrných předmětů, 40 000 letáků, 25 000 výstřižků z časopisů, 850 audiovizuálních materiálů a 66 pozůstalostí. Od r. 2007 se intenzívně podílí na digitalizačním programu Rakouské národní knihovny. Výsledky této práce můžete nalézt v katalogu TROVANTO v Bildarchiv Austria a v přehledu digitalizovaných knih, periodik a archiválií. Samostatnou sekci tvoří Dílo L.L. Zamenhofa, Světové kongresy esperanta a První světová válka.

Kromě klasické třírozměrné expozice mohou i neesperantisté využít informacemi bohatě nabitý interaktivní infopanel, fungující rovněž v němčině a angličtině. Mimo to je možno navštívit studovnu muzejní knihovny. Kromě správy muzea, knihovny a archívu jsou zde organizovány pořady pro veřejnost (zejména pro školní výpravy) a jazykové rychlokurzy.

zdroj foto Liberafolio.org

Muzeum se od r. 2005 nachází v barokním paláci Mollard-Clary v Herrengasse č. 9 poblíž Hofburgu (viz poloha na mapě). Můžete je navštívit od 10 do 18 hodin, od května do září každý den a od září do května v témže čase kromě pondělí. Kombinovaná vstupenka, zahrnující i prohlídku muzeí globusů a papyrů stojí 5 Euro (pro dospělé), 4 Euro pro studenty do 27 let a držitele Vienna City Card a 4,50 Euro pro seniory.

Oficiální webové stránky muzea jsou k dispozici v esperantu, němčině a angličtině.

Bernhard Tuider spolupracuje s Českým esperantským svazem opakovaně. Účastnil se Konference tří zemí v Břeclavi (2012), navštívil Muzeum esperanta ve Svitavách (2014 a 2017, kdy přednášel na vernisáži výstavy Člověk proti Babylonu o stavu digitalizace díla dr. Zamenhofa) a v rámci návštěvy opery Sternenhoch v Národním divadle prezentoval činnost muzea v Klubu esperantistů v Praze (v březnu 2019, viz Bulteno 2019/1). Zástupci ČES naštívili muzeum několikrát, např. v září 2017 (v rámci Dne otevřených dveří) a naposledy v prosinci 2019.

Vídeňské muzeum ale není jediným esperantským muzeem na světě. Český esperantský svaz v součinnosti s Klubem přátel esperanta ve Svitavách provozuje výše již zmíněné Muzeum esperanta ve Svitavách. V zahraničí se nejvýznamnější instituce tohoto druhu nacházejí v Zamenhofově rodišti Bialystoku (Polsko), Herzbergu am Harz (Německo), Zaozhuang (Čína), Subirats (Španělsko) a Gray (Francie). Mimo to se v dalších zemích a městech nacházejí esperantské knihovny. Odkazy na nejdůležitější z nich (fyzické i digitální) naleznete ve spodní části webové stránky knihovny ČES.

I muzeální sbírky a aktivity každopádně ukazují, že esperanto a s ním spojená myšlenka rovnoprávnosti a přátelství mezi národy, unikátní mezinárodní komunita a kultura nejsou jen záležitostí minulosti. Má své živé, vnitřně obohacující využití i v současnosti a díky síle svého idealismu a nadšenectví svých uživatelů má i v dnešním složitém světě svůj smysl, perspektivu a budoucnost.