Evropský den jazyků slaví desáté výročí

Na území Evropy se vyskytuje asi 225 domorodých jazyků, což jsou pouhá asi 3 % celkového počtu jazyků na světě (Bližší informace na toto téma naleznete např. na stránkách Nitobeho centra pro jazykovou demokracii). Většina evropských jazyků je indoevropského původu 

Esperanto ovšem mezi tyto jazyky svým způsobem také patří, proto vzniklo na území Evropy (v Polsku, tehdejší součásti Ruského impéria), jeho základy položil Evropan Dr.L.L.Zamenhof , který v něm využil slovní kořeny a gramatické výhody a silné stránky 12 jazyků, které ovládal (kromě těch evropských i hebrejštiny). V souvislosti s tím se rovněž diskutuje, zda esperanto je jazyk skutečně mezinárodní, nebo je příliš evropský a pro Neevropany obtížný. Naprosto stejná neutralita pro všechny samozřejmě v praxi možná není. Slovní zásoba esperanta sice vychází z velké části z mezinárodních kořenů převážně latinidního původu, ovšem např. jeho systém slovotvorby je více podobný turečtině či dokonce čínštině. Samotní Číňané např. tvrdí, že naučit se esperantská slovíčka je sice stojí úsilí, přesto je to několikanásobně snažší než např. u angličtiny (a po zvládnutí esperanta se pro ně stává studium ostatních evropských jazyků dle jejich vlastních slov mnohem snadnější).

Právě při této příležitosti je vhodné uvádět na pravou míru omyl, kterému dosud bohužel věří řada lidí, že esperanto je jakýmsi konkurentem či nepřítelem národních jazyků a že usiluje o jejich oslabení či dokonce odstranění. Přesto nic není vzdálenější pravdě – esperanto bylo vytvořeno jako snadno naučitelný a neutrální druhý jazyk, který by mohl každý zvládnout kromě své mateřštiny a který by žádnému mluvčímu nepřinášel neoprávněné výhody. Studiu dalších jazyků pro poznání konkrétní země či kultury nijak nebrání, naopak je usnadňuje. Esperanto otvírá dveře navazování osobních přátelských kontaktů mezi lidmi růných národností a podporuje sdílení kultur i minoritních národů  – což v době globalizovaného světa v běžných médiích navzdory politické rétorice vidíme v praxi bohužel jen okrajově (většina produkce literární, hudební či filmové je amerického původu, jako by se ve většině ostatních států neprodukovalo nic kulturně hodnotného …)

Aby nezůstalo jen u slov, náš portál Esperanto.cz nabízí v této souvislosti všem svým návštěvníkům vlastní internetovou službu „Studium jazyků zdarma“ – námi vytvořenou sbírku odkazů na webové stránky pro bezplatné studium více než 60 cizích jazyků pro česky mluvící – zveme vás k její návštěvě ZDE. Na databázi se stále pracuje a uvítáme dobrovolníky při jejím dalším budování!

Tento den je ovšem příhodný i pro zdůrazňování problematičnosti mnohojazyčnosti – že s sebou přináší nejen pestrost a obohacení, ale i častou nespravedlivou nerovnost mezi příslušníky malých a velkých národů v mezinárodním uplatnění. Bývá zastíráno, že efektivita cizojazyčné výuky navzdory vynaloženému času a financím bývá bohužel nezřídka dosti neuspokojivá (viz např. výsledky průzkumu Stav a vývoj znalostí cizích jazyků české populace či článek Čeští vysokoškoláci neumějí cizí jazyky). I podpora jazyka „Slavio“ (označovaného přeneseně – a nepřesně – za slovanské esperanto) ze strany EU je mj. důsledkem nutnosti neradostného konstatování reálné jazykové úrovně řady občanů EU.

A koneckonců navzdory proklamované rovnosti jazyků v EU je i oficiální web Evropského dne jazyků přeložen plně pouze do angličtiny a francouzštiny, v několika dalších jazycích se nacházejí jen stručné extrakty (potěšující ovšem je, že mezi překlady dokumentu „Jak se můžete učit jazyky“ je i esperantský – viz zde nebo níže v příloze.

Každopádně esperanto má své místo ve velké jazykové rodině, protože má jako jiné jazyky již svoji historii, rozvinutou kulturu i živé mluvčí, a zmínka o něm do oslav Evropského dne jazyků zcela oprávněně patří.

A jaká je budoucnost tohoto jazyka? Podívejte s námi na tento krátký film. Úvodním mottem mezinárodního týmu tvůrců tohoto filmu, kterým náš článek uzavíráme, je:

Jen „blázni" kdysi věřili, že Země obíhá kolem Slunce nebo že lidé budou někdy schopni létat. Jen „blázni" dnes věří, že jednou budou všechny národy žít v míru a budou mít společný mezinárodní jazyk, vedle svých národních, regionálních a místních jazyků. Ale jak moc „bláznivé" ve skutečnosti jsou tyto myšlenky? Jak moc „blázniví" jste vy? My jsme velice „blázniví" a jsme na to hrdí …

A čím přispějete ke dni jazyků právě vy? Že nemáte čas a nic vás právě nenapadá? Tedy pokud vás tento článek něčím oslovil, přepošlete alespoň odkaz na něj svým přátelům a známým :-)!

Pavla Dvořáková (padv)