Jazyková rubrika č. 4 - O rozlišování přívlastku a doplňku

O rozlišování přívlastku a doplňku

Plena Gramatiko pojednává o tomto tématu v paragrafech 297 až 303. Proto, že se často chybuje při použití předmětového přímého doplňku /rekta objekte predikativo, též rekta atribua predikativo/, všimněme si blíže jeho odlišnosti od prostého přívlastku. Víme, že přívlastek je pádově shodný s podstatným jménem: Mi trovis la bonan vinon. Našel jsem to dobré víno. Doplněk /přisuzující/, atribua predikativo, je neshodný a je vždy v nominativu: Mi trovis la vinon bona. Shledal jsem to víno dobrým. Predikativo atribua /předmětový doplněk přisuzující/ slouží k vyjádření přechodné, pro zmíněný okamžik zdůrazňované vyjadřovatelem osobně pocitované vlastnosti, stavu, činnosti. Čili přisuzujeme tyto předmětu nebo osobě. To se může stát 1/ podstatným jménem: Mi konsideras lin bonulo. Ni elektis lin prezidanto, nebo 2/ infinitivem slovesa: Mi vidis la knabon ludi. Li vidis la knabinojn baniĝi, nebo 3/ přídavným jménem: Mi trovas la vinon bona, Mi vidis la knabinojn banigantaj. Důležité je, že tento doplněk /rekta atribua predikativo/ je vždy v 1. pádu: bonulo, Prezidanto, bona, baniĝantaj. Kdežto pouhý přívlastek, který vyjadřuje trvalou, námi nezdůrazňovanou vlastnost je s větným předmětem /věcí nebo osobou/ pádově shodný. Rozlišujeme tedy: Mi vidis la baniĝantajn knabinojn / nebo i la knabinojn baniĝantajn/ Viděl jsem koupající se dívky, od Mi vidis la knabinojn baniĝantaj – Viděl jsem dívky, jak se koupaly, právě se koupající/. Zde je zdůrazněn moment koupání.

Přisuzujeme /oni atribuas/ 1/ myšlenkou,např. slovesy; kredi, jugi, opinii, taksi, konsideri, ekkoni, trovi, ŝati, scii, memori ap.: Ĉu vi sentas vin sana? Mi sentis min fremdulo. Oni opiniis lin bravulo. Ŝi rigardis tion grava. Oni ne konis lin tia. Mi trovas la vinon bona.

Přisuzujeme 2/ řečí, např.slovesy: nomi, deklari, aserti, trovi, konfesi, insulti, atesti, proklami ap.: Ne nomu min amiko. Mi konfesas tiun planon malĝusta. Mi atestas tion vera. Ŝi insultis lin stultulo.

Přisuzujeme 3/ činy, např. slovesy: elekti, krei, igi, fari, lasi, kroni, prezenti, pentri, skulpti ap.: La amo faris lin kruela. La konscienco faris nin timuloj. Ŝi lasis la pordon malfermita. Ni havu la manojn puraj! Li pentris lin dikulo. La vino igis lin dormema.

Pamatujme si, že předmětový doplněk /objekte predikativo/ nikdy nemůže mít adverbiální koncovku -e ! Např.: Li pentris la sinjorinon sidanta – Maloval paní sedící /zdůrazněno, že sedí/. Li pentris la sinjorinon sidante. Maloval sedě tu paní /malíř seděl/. Adverbiální participium /přechodník/ se vždy vztahuje k podmětu věty /zde li – on, malíř/.

Uvádí-li doplněk infinitiv nebo celou podřazenou větu, nemůže mít adverbiální koncovku -e, poněvadž by vznikala záměna s pravou úlohou příslovce: Li opiniis ebla, ke neniu venos – Měl za možné, že nikdo nepřijde. Li opiniis eble, ke neniu venos – Možná /snad/ se domníval, že nikdo nepřijde.

Ještě příklad na funkci doplňku:

Li erare pentris la virinon nigrokula /doplněk: Omylem namaloval ženu co černookou, zdůrazněno, že omylem jako černookou/.

Li erare pentris la virinon nigrokulan – Omylem namaloval černookou ženu /místo jiné ženy/. Zde jde o přívlastek.

V pochybných případech, kde si nejsme jisti, zda jde o pouhý přívlastek /epiteto/, který je pádově shodný a má u přímého předmětu akuzativní koncovku, nebo přisuzující přímý doplněk /rekta predikativo atribua/, pomůže nám použití členu „la“ nebo ukaz. zájmena „tiu“. Lze říci: Mi vidas la knabojn ludantaj, nebo Mi vidas ludantaj tiujn /la/ knabojn, jde o doplněk. Nelze však říci Mi vidis la /tiujn/ ludantaj knabojn. Takto umístěn může být jen přívlastek: Mi vidis la /tiujn/ ludantajn knabojn.

Další pomůcka je rozložit větu do souvětí. Začíná-li podřazená věta KE /ke -as, ke -u/, jde o doplněk /predikativo/: Mi trovis la vinon bona – Mi trovis, ke la vino estas bona. Mi konsideras lin honesta – Mi konsideras, ke li estas honesta.Li konsentis tiujn kondiĉojn akcepteblaj – Li konsentis, ke tiuj kondiĉoj estas akcepteblaj. Nutno-li, při rozložení věty do 2 souvětí, uvést druhou větu vztažným KIU /který/, jde o shodný přívlastek: Mi trovis la bonan vinon, …la vinon bonan – Mi trovis la vinon, kiu estas bona.

Doplněk nepřímý bývá uveden slůvkem KIEL, které zde nemá význam adverbiální a komparativní, ale funguje jako spojka podřazující. Vztahuje-li se k přímému předmětu, je vždy v akuzativu, vztahuje-li se k podmětu věty, je v nominativu: Mi konsideras la temon kiel gravan. Mám téma za důležité. Mi petas vin kiel prezidanton – prosím vás jako předsedu. Mi petas vin kiel prezidanto – prosím vás jako předseda. Mi elektis lin kiel prezidanton /nebo mi elektis lin prezidanto/ – Zvolil jsem jej jako předsedu /za předsedu/. Mi elektis lin kiel prezidanto – Zvolil jsem jej jako předseda /předseda jsem já, podmět věty/. Uvedené věty nesmíme zaměňovat s funkcí KIEL v pravých podřazených větách komparativních /přirovnávajících/: Ŝi donis al la bedo formon rondan, kiel la suno. Li havis okulojn nigrajn kiel karbo.

.....

Jiří Kořínek, Starto 1981/č. 2