Je to všechno o jazycích!

Hlavním cílem projektu lingvo.info je poskytnout informace o evropských jazycích a propagovat vícejazyčnost na Internetu. Je to celé o jazycích – odhalit jejich krásu, expresivitu a jedinečnost.

Tato interaktivní webová stránka je dostupná ve více než 18 jazycích (angličtina, bulharština, čeština, dánština, esperanto, estonština, francouzština, chorvatština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, němčina, nizozemština, polština, ruština, slovenština, slovinština, španělština a švédština). Stránka představuje poutavý úvod do světa jazyků, který nabízí:

• informace o všech 24 oficiálních jazycích EU ve Vašem jazyce;
• informace a odkazy, které Vám prostřednictvím existujících webových kurzů a projektů ukážou nejmenší detaily jakéhokoli jazyka;
• zajímavé a zábavné informace o jazycích ve všeobecnosti.

Stránka má čtyři hlavní části, které si nyní představíme.

Lingvopedie – v této části stránky najdete přehledný a zajímavý pohled na evropské jazyky, na jejich historii, nářečí, gramatiku, přísloví, zajímavé jevy a mnohé jiné!

Co se tedy můžete dozvědět? Zajímá vás například, jaké je nejdelší slovo v chorvatštině? A jak toto slovo přeložit do češtiny? Konkrétně v tomto případě se jedná o slovo „prijestolonas­ljednikovica“, což znamená v češtině „dědička trůnu“. A kolik skupin nařečí má chorvatština? Odpověď nejen na tuto otázku najdete na této stránce.

Že vám polština zní jako jazyk, jehož mluvčí neustále šišlají? Ani se vám nedivím, ale je pravda, že díky několika návštěvám Polska už mi polština takto nezní…ale je fakt, že jazykolam „Chrząszcz brzmi w trzcinie.“ (v češtině „Brouk bzučí v rákosí.“) opravdu může znít jako šišlání :-) A co znamená „Wolnoć Tomku w swoim domku.“? Odpověď nejen na tuto otázku na této stránce

A jak je to vlastně s duálem, který se používá ve slovinštině? A víte, že slovinština má nejvíce dialektů ze všech slovanských jazyků? Nejen to se dozvíte v češtině z této stránky.

Lingvopedie je samozřejmě zpracovaná nejen v češtině, ale i v ostatních jazycích, takže i lidé mluvící italsky si tak mohou číst zajímavé informace o češtině a porovnávat tak vybraná česká přísloví s italským překladem (v některých případech mohou být významy přísloví velmi podobná). Například zatímco my Češi řekneme „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“, Italové použijí „Meglio un uovo oggi che una gallina domani.“, což lze přeložit jako „Lepší vejce dnes než kuře zítra.“.

Lingvopolis – zajímá vás, kde se lze na internetu učit například finštinu? Právě pro tyto účely nabízí projekt Lingvo.info jednoduchý vyhledávač, který se jmenuje Lingvopolis. Celkově je na této stránce celkem 186 odkazů, ale je pravda, že těchto odkazů by mohlo být klidně více. Pokud si totiž kliknete, že chcete zobrazit „Pravidelné události“ pro všechny varianty jazyků a všechny cílové jazyky, zjistíte, že najdete jen dvě události a to Expolingua a Somera Esperanto-Studado. Takových jazykových akcí je ale jistě mnohem více. Nelze tedy říct, že stručný popis „Odkazy a všechny potřebné informace o projektech, webových portálech a událostech propagujících jazyky“ je zcela pravdivý.

Tušíte, co to je supletivnost, flexivní a analytický jazyk, alomorfy, izolovaný jazyk (například baskičtina), deixe a deiktické výrazy? Nevíte? Ani já jsem to nevěděl při psaní tohoto článku…Tak jsem se trochu poučil a teď už opět vím trochu více…a pokud chcete také vědět více, určitě navštivte část Babylon.

Další zajímavou části tohoto projektu je GeoLingvo, což je interaktivní jazyková hra – zábavný kvíz, který otestuje Vaše vědomosti o jazycích. Má však jednu nevýhodu – musíte se domluvit s někým z vašich přátel, aby si hru zahrál s vámi, jen tak samostatně si tento kvíz nemůžete vyzkoušet. Hra probíhá tak, že máte před sebou mapu Evropy s jednotlivými státy a pokud chcete nějaký stát získat, musíte na něj kliknout a správně zodpovědět na otázku.

Projekt lingvo.info navíc nabízí i sekci pro učitele, ta poskytuje možnost připravit si vyučovací hodinu, ovšem zatím není možné si stáhnout podklady v češtině. Snad časem, bude záležet na tom, jestli se přeloží tyto materiály i do češtiny – všechno je to o jazycích ;-)

I přesto se jedná o velmi zajímavý projekt, který opět dokazuje, že esperantisté nemusí tvořit internetové stránky jen čistě pro sebe, ale také pro ostatní. Ostatně, je tomu tak i v případě projektu monda.eu – ale ten si představíme v některé z dalších aktualit. -mir-

Související články: Nový zábavný projekt E@I, Nový internetový projekt E@I – Bonan Apetiton