Starý pomník připomínající esperantský skauting, do půlky zasypaný smetím a obrostlý mechem, se rozhodli zachránit kopřivničtí skauti. Lopaty, krumpáče a řemeny. S tímto nářadím si dali v neděli ráno sraz členové kopřivnického centra Vanaivan před svou základnou nedaleko místního koupaliště. Cílem dopolední akce bylo z nedalekého lesíka u sjezdovky vykopat se země starý kamenný památník.
„Když jsme dělali projekt Skautský deník, tak jsme pátrali po historii kopřivnického skautingu a zjistili jsme, že jeden se zakladatelů kopřivnického skautingu, Rudolf Zanáška, je zároveň zakladatelem esperantského klubu v Kopřivnici,“ přiblížil počátek celé akce vůdce střediska Kryštof Hyvnar. Právě osoba Rudolfa Zanášky (1907–1954), aktivisty českého esperantského skautingu a zakladatele esperantské sekce muzea v Kopřivnici, stojí za památníkem, který byl tehdy součástí parku. „Zjistili jsme, a i ze starých fotek je to patrné, že tady kdysi býval takový menší parčík a byl tady pomník,“ potvrdil Hyvnar s tím, že i zdejší louce říkají místní esperanto. Nicméně poblíž kopřivnické sjezdovky už dávno není park. Dnes zde rostou náletové dřeviny a naváží se sem zemina. „Už před rokem jsme se sem šli podívat a našli jsme tady ten kámen a bylo nám jasné, že je to ono. Tak jsme si řekli, že někdy něco vymyslíme,“ pokračuje vůdce střediska. Když se sem ale vydal krátce před Vánocemi, uviděl, jak se zde naváží ještě více zeminy, a o pomník si bagrista čistil svou lžíci. „Rozhodli jsme se tedy pro tuhle rychlou akci. Pomník je už o dost více poničen, než byl třeba před půl rokem,“ dodává Kryštof Hyvnar.
Zajímavou televizní reportáž o tomto projektu můžete shlédnout po kliknutí na TENTO ODKAZ
Skauti zatím nevědí, co bude s pomníkem, který převezli na svou základnu. Spojili se s Českých esperantským svazem, a ten jejich aktivitu ocenil a poskytl kopřivnickým skautům důležité informace, především o Rudolfu Zanáškovi. Obnovit památník však komplikuje jedna podstatná věc. Z dokumentů je jisté, že jeho součástí byla i pamětní deska. Kde skončila, nikdo neví a z dostupných fotografií nelze přesně vyčíst, co bylo jejím obsahem. Proto by skauti uvítali, například od pamětníků, jakékoliv informace o pamětní desce. Možná ji má někdo vyfocenou. „Když zjistíme, jak ta deska vypadala, tak ji můžeme obnovit,“ dodává Hyvnar. Každopádně se skauti ze střediska Vanaivan chtějí seznámit z historií esperantského skautismu v Kopřivnici a možná na toto téma v budoucnu připraví přednášku.
Zdroj: Adam Knesl – Novojičínský denik