Před 100 lety zemřel nevidomý skladatel a esperantista Karel Emanuel Macan

6. února 2025 jsme si připomněli 100. výročí úmrtí nevidomého hudebního skladatele Karla Emanuela Macana, výjimečné osobnosti českého kulturního života, která zanechala nesmazatelnou stopu v oblasti slepeckého hnutí i v historii hnutí esperantského. Připomeňme si krátce jeho nelehký a inspirující životní příběh a odkaz dnešní době.

Mládí

Karel Emanuel Macan se narodil 25. prosince 1858 v Pardubicích – po otci Vojtěchu (Adalbertu), železničním staviteli, byl zčásti italského původu. V rodinném prostředí byl udržován čilý hudební život (stýkali se mj. s J. B. Foersterem či Hanou Kvapilovou). V důsledku tragických nehod ve 12 a 17 letech přišel postupně o obě oči. Zpočátku studoval chemii na pražské technice, ale jeho skutečnou vášní byla hudba, které se po oslepnutí začal navzdory mnoha překážkám věnovat naplno. Umožnil to jeho dokonalý sluch, výborná paměť a obdivuhodná vytrvalost. Studoval varhanickou školu u Zdeňka Skuherského, kterou absolvoval jako první nevidomý žák svým klavírním triem A dur a později pokračoval ve studiích u skladatele Zdeňka Fibicha. Obdržel státní stipendium do Vídně (1888), kde absolvoval kurs pro učitele slepců (1890). Rok poté se stal učitelem v Klárově ústavu slepců v Praze. Kromě pedagogického působení a výuky literatury a hudby se navzdory nevůli tehdejšího ředitele věnoval i komponování. Své žáky učil číst Braillovým písmem, což jim umožnilo přístup k české literatuře. Vytvořil pro ně i první speciální notopis. V ústavu založil i oddělení pro vojáky osleplé v 1. světové válce a podílel se na jejich sociální rehabilitaci.

Význam pro slepecké hnutí

Macan je považován za zakladatele české slepecké kultury. Výrazně se zasloužil o zlepšení kvality života nevidomých Jeho nejvýznamnějšími počiny jsou:

Založení spolku Český slepecký tisk (1915) a následně České Slepecké knihovny a tiskárny (nyní nesoucí jeho jméno): Tato instituce umožnila nevidomým přístup k české literatuře v Braillově písmu. Knihovna dosud funguje v Praze v ul. Ve Smečkách, shodou okolností v sousedství prostor, kde se až do června 2024 scházel místní Klub esperantistů.
Časopis Zora: První český časopis pro nevidomé, který založil v r. 1917 a a vycházející dosud (v Braillově písmu i v audioformě).

Propagace esperanta mezi nevidomými

Macanova vášeň pro esperanto, které se naučil v roce 1904, vedla k propagaci tohoto jazyka jako nástroje mezinárodní komunikace a propojení mezi nevidomými lidmi bez ohledu na národnostní hranice. Vyučoval esperanto v Klárově ústavu a zprostředkoval svým žákům jinak obtížně získatelné kontakty se zahraničím i četbu překladů děl světové literatury.

V roce 1920 založil a redigoval esperantský časopis Aŭroro (Jitřenka) v Braillově písmu (vycházející dosud) a inicioval první mezinárodní kongres nevidomých v rámci 13. Světového kongresu esperanta v Praze v r. 1921. Krátce poté, 17.9.1921 založil Spolek organisovaných českých nevidomých esperantistů (SOĈNE) a stal se jeho prvním předsedou. Jeho práce nebyla omezena pouze na Českou republiku; spolupracoval s organizacemi ze zemí jako Austrálie nebo Brazílie. V jeho činnosti ho podporovali a obětavě pomáhali někteří vidoucí esperantisté, zejména Vuk Echtner a pedagog Stanislav Stejskal.

Osobnost Karla Emanuela Macana

Macanova osobnost byla formována jeho nelehkým životním osudem i jeho neúnavnou prací ve prospěch ostatních. Byl obdivován mnoha významnými osobnostmi své doby včetně prezidenta T.G. Masaryka. Přes svou vlastní ztrátu vidění nikdy neztratil naději ani víru ve smysluplný život plný tvořivé činnosti. Svůj život věnoval zlepšení životních podmínek a vzdělávání nevidomých a projevoval velkou odvahu a energičnost při překonávání společenských předsudků.

Hudební tvorba

Navzdory těžko představitelným potížím daným ztrátou zraku je K.E. Macan autorem řady hudebních skladeb. S jejich zápisy mu pomáhala zejména jeho sestra a následně také manželka. Soustřeďoval se zejména na tvorbu klavírní a písňovou (pro děti i pro sbory), ale skládal i hudbu komorní a chrámovou. Přehled vybraných děl lze nalézt ve Wikipedii.

Slavnostní koncert uspořádaný v roce 1919 opožděně k jeho 60tinám ve Smetanově síni Obecního domu za přítomnosti prezidenta Masaryka byl pozdním uznáním jeho hudebních schopností i obdivuhodného celoživotního díla věnovaného pomoci ostatním. Další koncert tamtéž se konal v květnu 1925. Jeho učitel F. Skuherský mu dal přízvisko slepý Palestrina a s úctou k jeho dílu se vyjádřil mj. i skladatel J. B. Foerster.

V r. 1959 Supraphon vydal na LP jeho stěžejní a ocenované dílo Smyčcový kvartet f moll (viz foto).

Odkaz

Karel Emanuel Macan zemřel 6. února 1925 v Praze po těžké nemoci a byl pochován v Praze na Vyšehradském hřřbitově. V r. 1930 byla po něm pojmenována ulice v jeho rodných Pardubicích. Jeho odkaz žije dál skrze instituce a projekty, které pomohl založit nebo podpořil během svého života – a to jak esperantské, tak i unikátní knihovnu a tiskárnu s mezinárodním dosahem, která nyní nese jeho jméno.

V dnešní době můžeme vidět dopad jeho práce nejen v České republice, ale také mezinárodně – ať už jde o rozvoj slepeckých knihoven nebo šíření esperanta jako komunikačního prostředku mezi lidmi bez ohledu na jejich fyzické schopnosti. S historií slepeckého hnutí a jeho působností se můžete seznámit i v unikátní expozici Kultura nevidomých v Technickém muzeu v Brně. V r. 2008 se ke 150. výročí narození K. E. Macana v muzeu konala speciální výstava. Město Brno bude mj. v letošním roce místem konání 110. Světového kongresu esperanta, na který se sjedou účastníci z desítek zemí.

V rámci Českého esperantského svazu i v současnosti působí Sekce nevidomých, jejíž členové se aktivně věnují hudbě a podílejí se na činnosti Celosvětové ligy nevidomých esperantistů (LIBE). Letošní již 89. Mezinárodní kongres LIBE se bude konat 10.6.-10.7.2025 v esperantském kulturním centru na zámku Grésillon ve Francii.

Jméno K. E macana zůstává symbolem naděje a inspirací pro všechny, kdo hledají cestu ke smysluplnému životnímu poslání navzdory překážkám osudu. Více o jeho mimořádném životě a díle je možno si přečíst v poutavém životopise od Františka Cingera (viz níže).

Pořady o K. E. Macanovi v rozhlase ke 100. výročí úmrtí

Světlo v temném světě aneb Slepý muž, který slepé učil vidět. Pátrání Stanislava Motla po osudech Karla Emanuela Macana ČR Dvojka 3.2.2025 – k poslechu pouze do 2.3.2025 !!

Před sto lety zemřel autor první učebnice notopisu pro nevidomé Karel Emanuel Macan Rádio Classic 5.2.2025

Vergessener Kämpfer für die Rechte von Blinden: Zum 100. Todestag von Karel Emanuel Macan Radio Praguel International 6.2.2025 (německy)

Další zdroje

Knihy a články

Cinger, František. Karel Emanuel Macan: Hold muži, který nevidomé učil poznávat svět. 2008 , KTN – Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana 2008. 164 s. ISBN: 978–80–7061–672–7.

Srba. Antonín. K.E. Macan – slepý Palestrina. Unie čsl. hudebníků z povolání 1936. 16 s.

Pekárková, Lucie. Význam esperanta pro emancipaci zrakově postižených. Bakalářská práce, vedoucí Mužáková, Monika. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, 2012.

Minulost můžeme jen tušit časopis Zora, 2008/5, s. 12–20

Vostatek, Miroslav. Karel Emanuel Macan (1858–1925). In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka. 11–12, (2009,) s. 362.

Hejna, Tomáš: I slepý má svou cenu. Zabava-artes.cz, 17.11.2023

Turková, Dagmar: Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v Praze. Časopis Čtenář, květen 2011

Smýkal, Josef. Stolet časopisu – Ten první. časopis Zora, únor 2017.

Po kom se jmenují ulice v centru Pardubic_ 3.10.2018