Překlad zajímavého životopisu k dispozici v elektronické podobě

Paní Jindřiška Drahotová z Mladé Boleslavi, čestná členka ČES, je všeobecně známa mj. jako neúnavná překladatelka původních esperantských knih do češtiny. V lednu tohoto roku jsme přinesli aktualitu o jejím překladu nedokončeného románu „Mise“ od Julese Verna. Po poutavém životopisu doktora Zamenhofa – „Člověk proti babylonu“ od Reného Centassiho a Henriho Massona, který vyšel i knižně – sáhla tentokrát po biografii další pozoruhodné osobnosti z dějin esperantského hnutí. Poznáte podle fotografie, o koho jde?

Oním mužem s velkým „M“ je Andreo Cseh (1895–1979) původem Maďar žijící v Rumunsku, který vyvinul speciální metodu výuky esperanta, svou povahou tzv. přímou metodu, založenou na neužívání mateřského jazyka při výkladu, na neužívání učebnic, společném odpovídání a hojné aplikaci humoru. Dle této metody vedl úspěšně mezinárodní kurzy v mnoha zemích Evropy (v r. 1927 byl pozván např. dokonce švédským korunním princem Karlem, aby vyučoval esperanto v parlamentu). V Haagu, kde se usadil, rovněž vybudoval Mezinárodní institut pro vzdělávání učitelů esperanta a dlouhou dobu redigoval časopis „La Praktiko“. Unikátní krátké historické video, které ho zachycuje při výuce, můžete zhlédnout po kliknutí ZDE.

Biografii tohoto pozoruhodného muže, která je ovšem nejen o něm osobně, v esperantu napsal a v r. 2003 v Haagu v Mezinárodním esperantském institutu vydal jeho osobní přítel Ed Borsboom, docent německé filologie na univerzitě v Utrechtu.

Se svolením autora si tuto z vícero důvodů zajímavou knihu můžete nyní zdarma přečíst v překladu Jindřišky Drahotové i v češtině.

Životní příběh Andrea Cseha není v žádném případě jen snůškou holých fakt. Můžete se zde dočíst o mnoha peripetiích, kterými musel Andreo na cestě za svým snem projít a můžete tak možná získat i jistou inspiraci či povzbuzení pro vaše vlastní směřování. To vše je samozřejmě zarámováno do kulturního a politického kontextu dané doby. Proto je kniha i obecně cenným svědectvím o historii esperantského hnutí jakožto sociologického fenoménu a může být rovněž přínosná pro zájemce o metodiku výuky cizích jazyků. Kniha každopádně není idylickou propagandistickou záležitostí – otevřeně se dotýká i konfliktů a problémů uvnitř hnutí.

Překlad si můžete bezplatně stáhnout na této stránce níže. Text prvních dvou kapitol v originálu si můžete přečíst ZDE.

Pavla Dvořáková

Soubory