21. ledna 2012 uplynulo 150 let od předčasného
úmrtí ve vícero ohledech výjimečné postavy české kultury Boženy
Němcové. Na její počest je na letošní rok připravována řada
upomínkových kulturních akcí. A co k Roku
Boženy Němcové připravili nebo chystají esperantisté?
Na úvod malý exkurz do minulosti: Babička Boženy
Němcové byla dosud přeložena do více než 30 jazyků (viz přehled).
Chronologicky 12. jazykem v pořadí se stalo v r. 1909 esperanto –
překlad od Karla Procházky a Vladimíra Tobka začal vycházet na
pokračování v Časopise českých esperantistů – až do vypuknutí
1. světové války (poslední kapitola musela pak počkat až do r. 1918).
V současné době je kniha k bezplatnému stažení v elektronické
podobě v edici INKO nakladatelství eLIBRO Franka Luina z Norska (s čb
ilustracemi od Adolfa Kašpara). Mimochodem překlady Babičky do
čínštiny (1956) a japonštiny (1957) byly realizovány právě díky
existenci esperantského překladu. A jen tak pro zajímavost –
představitelka role Babičky z nejznámějšího filmového zpracování knihy
z r. 1971 Jarmila Kurandová byla
mj. i esperantistka a spolu s Karlem Högerem, Vladimírem Lerausem a
dalšími herci byla členkou skupiny TRAKT, která ve 30.letech realizovala
slavná esperantská rozhlasová vysílání z Brna (Verda
stacio).
Na literárním webu Miroslava Malovce lze rovněž nalézt esperantské překlady některých známých pohádek Boženy Němcové (Princ Bajaja, Potrestaná pýcha, Chytrá horákyně, Sůl nad zlato, Čert a Káča aj.), které bezpochyby potěší nejen malé čtenáře. Připomínáme, že na webu Městské knihovny v Praze lze nalézt české originály. Abychom vám zjednodušili práci s vyhledáváním a stahováním textů, v příloze si můžete přímo stáhnout 3 vybrané pohádky v esperantu i češtině, takže se můžete efektivně pocvičit ve svých jazykových znalostech při tzv. zrcadlové četbě.
vzácná fotografie – Božena Němcová se svými dětmi Jaroslavem, Karlem, Hynkem (+1853) a Theodorou
Nově byl publikován životopisný článek Boženě Němcová – virino kun tragedia sorto kaj idilia vizio, který mj. shrnuje stručně některá zajímavá fakta o nelehkých osudech spisovatelky i záhadách kolem jejího původu.
Pro informaci zahraničních esperantistů, kteří plánují do ČR cestu, byly právě založeny wikipedické články Česká Skalice a Ratibořice, neboť právě zde Němcová trávila své dětství a chodila do školy a nacházejí se zde i expozice věnované jejímu životu a dílu (vyzýváme tímto wikipedisty, aby se příp. zapojili do doplnění dalších informací o tomto regionu). Formou fotodokumentace jsou o těchto končinách informováni v esperantu i zahraniční uživatelé našeho muzejního webu na Ipernity.
Barunčina škola v České Skalici, součást Muzea Boženy Němcové
Zvukové nahrávky:
Zajímavou esej E. Seemannové o skutečném životě Magdalény Čudové, babičky Boženy Němcové, si můžete stáhnout v příloze v esperantské části našeho webu.
E-klub Písek uspořádal 25.3.2012 kulturní odpoledne,
v jehož rámci Stanislava Hošková z Dobříše, žákyně Evy Seemannové,
přednesla od 16h v Památníku
Adolfa Heyduka monodrama o Boženě Němcové z pera básníka a
spisovatele (a esperantisty) Čestmíra
Vidmana. Je zároveň připravován překlad tohoto textu do esperanta.
Prezentace díla Boženy Němcová je chystána i v Muzeu esperanta ve Svitavách v rámci letošní Muzejní noci 2. června.
Vyzýváme i vás, naše čtenáře i zástupce klubů, abyste příp. v rámci možností a zájmu přispěli byť i drobností k oslavám Roku Boženy Němcové, k připomenutí jejího odkazu mezi esperantisty v zahraničí i existenci esperantských překladů jejích děl mezi českou veřejností. Překlady jejích děl jistě mohou být vhodným materiálem i pro jazykovou výuku pro pokročilé či přípravu kulturních programů vašich akcí …
Těšíme se a děkujeme předem za zprávy o vašich aktivitách.
Pavla Dvořáková (padv)
Zájemcům o bližší informace o životě a díle Boženy Němcové doporučujeme v češtiny např. tyto zdroje: