Setkání esperantských spisovatelů

V televizním rozhovoru se představí Rastislav Šarišský z Literárního informačního centra v Bratislavě, Nicola Ruggiero z Itálie a Jorge Camacho ze Španělska.

Reportáž můžete sledovat po kliknutí ZDE

Navzdory své relativně snadné naučitelnosti, díky důmyslnému systému slovotvorby i kontinuálnímu vývoji a obohacování slovní zásoby je esperanto významově velmi bohaté a po této stránce srovnatelné s národními jazyky. Jeho kvality byly prokázány na překladech světové literatury (Shakespeare, Goethe, Dante, Tolkien, Čapek a dlouhá řada dalších). O tom, že tento jazyk je schopen elegantně vyjádřit všechny možné nuance, se můžete přesvědčit např. při nahlédnutí do Česko-esperantského frazeologického slovníku.

Literatura psaná původně v esperantu má své autory v mnoha zemích všech kontinentů a touto svou multikulturalitou je výjimečná. Pro zajímavost dlužno zmínit, že Svaz esperantských spisovatelů (EVA) je řádným členem Mezinárodního PEN-klubu a skotský básník William Auld byl pro svůj přínos esperantské poezii kandidátem na Nobelovu cenu za literaturu.

Přehled významných autorů a děl původní esperantské beletrie:

Spisovatelé

Romány

Povídky a novely

Poezie

Divadelní hry

Mezi nejvýznamnější české autory původní esperantské literatury, uznávané i v zahraničí, kde také za minulého režimu jejich díla začala vycházet, patří např. básnířka Eli Urbanová a prozaik Karel Píč.

Některá původní esperantská díla byla přeložena do národních jazyků, včetně češtiny. Z knižně vydaných titulů můžeme doporučit např. důmyslnou starozákonní parafrázi Skandál kolem Josefa od Valdemara Vinaře nebo Maškarádu kolem smrti od Tivadara Söröse, vydané v nakladatelství KAVA-PECH.

Několik titulů v překladu Jindřišky Drahotové si můžete v elektronické formě bezplatně stáhnout z internetu. Z oblasti beletrie je to např.

Cezaro Rosetti – No fakt, paní, věřte mi (v orig. Kredu min, sinjorino) Humorný autobiografický román (trochu připomínající Smrt krásných srnců Oty Pavla)

(text originálu může nalézt ZDE)

Julio Baghy – Srdce se zelenou hvězdou (v orig. Verda koro)

či napínavý cestopis Lucien A.Peraire – Evropou a Asii na kole a s esperantem (vyšel i knižně a byl úspěšně rozprodán)

(Celý text knih ve Wordu se vám rozbalí po kliknutí na hypertextově označené názvy knih ve výše uvedených článcích).

Největší sbírkou esperantské literatury na území ČR je knihovna v Muzeu esperanta ve Svitavách, která nyní čítá kolem 14 000 zkatalogizovaných knihovních jednotek. Pro zájemce o nákup knih provozuje Český esperantský svaz Knižní službu (neboli Libroservo). Pro sjezd ČES v Prostějově jsou připraveny i nové beletristické tituly ze zahraničí.

A na závěr pro představu pro ty, kdo esperanto dosud neznají a nikdy ho neslyšeli:

JAK VLASTNĚ ZNÍ NAPŘ. POEZIE V ESPERANTU?

Giuseppe Verdi původní báseň od Jiřího Kořínka (1906–1989) v přednesu Miroslava Smyčky

A pro možnost zvukového (a rytmického) srovnání s originálem:

K.H.Mácha – Máj v překladu (úvodní část)

Pavla Dvořáková