Nový jazyk na bázi staroslověnštiny se má stát nástrojem
ke komunikaci v rámci Evropské unie. Projekt jazykovědce Vojtěcha Merunky a
experta na vzdělávání Zdeňka Linharta dostal finanční podporu v rámci
programu Grundvig,
zaměřeného na vzdělávání dospělých v EU.
Snaha vytvořit mezislovanský jazyk je už v pokročilé fázi. V září proběhnou v České zemědělské univerzitě v Praze první mezinárodní kurzy, jejichž absolventi se rozjedou domů jako věrozvěsti slovanského mezijazyka a vznikne také web, který bude základnou pro šiřitele a teoretiky „slovanského esperanta“.
„Novoslovienskij jazyk“ je v celoevropském měřítku prvním projektem umělého mezijazyka pro usnadnění komunikace mezi příslušníky různých národů s podobnými jazyky. Ke komunikaci postačí již osvojení si základů jazyka.
Blizší informace o podobě tohoto jazyka si můžete přečíst ve Wikipedii zde.
Zdroj: http://www.e15.cz/…klady-jazyka
Novoslovienskij jazyk není možno označit za přímého konkurenta esperanta jako takového. Má spíše charakter Interlinguy, je založen především na intuitivním porozumění a používání kořenů, které již v jiném jazyce (v tomto případě slovanském) ovládáme.
Tato informace je ovšem i pro příznivce Zamenhofova esperanta potěšující z jiného důvodu – je totiž dokladem toho, že v oficiální jazykové politice EU patrně dochází pomalu, ale přece jen ke zřetelnému zlomu. Zatímco dříve byla problematika rovnoprávné mezinárodní jazykové komunikace tabuizována a zlehčována a oficiálně bylo proklamováno, že situace jazykového dorozumění se sama vyřeší povinným studiem dvou cizích národních jazyků na školách, v komunikační praxi (a zejména v nových členských zemích EU) již nelze navzdory snahám nadále přehlížet fakt, že aktivní cizojazyčné znalosti většiny lidí jsou i přes enormní časové i finanční investice do studia zpravidla dosti nedostatečné. Bylo konečně nahlas přiznáno, že nejen tzv. prosté obyvatelstvo, ale i úředníci a podnikatelé – řečeno eufemisticky – „mluví anglicky jen formálně“.
Projekt Vojtěcha Merunky není ovšem nic nového pod sluncem – existuje např. již např. podobný jazyk Slovio od slovenského lingvisty Marka Hucka, ale i Europanto , které nemá fixní gramatiku je naopak založeno především na úředních jazycích EU (zejména angličtině a francouzštině).
Teprve praxe ukáže, jestli tyto nové projekty skutečně najdou mezi řadovým obyvatelstvem odezvu a zda se skutečně osvědčí, nebo se nakonec zařadí mezi stovky dalších dosavadních pokusů o vytvoření pomocného jazyka.
Neměly být ale pro esperantisty důvodem ke chmurám a rezignaci , neboť jejich pole působnosti není totožné.
pd
Současník uvažuje ekonomicky. Pokud bude trávit určitý čas učením se Slovanského esperanta, domluví se jen s desítkami lidí v Polsku nebo na Ukrajině. Pokud bude stejný čas věnovat našemu Esperantu, domluví se se statisící lidmi na celé planetě. A právě čas jsou ony peníze a efektivnost komunikace.
Novoslovienskij jazyk sa mi veľmi páči, podobne ako ďalšie plánové medzislovanské jazyky. Nejaký z nich sa chcem aj naučiť, ešte neviem ktorý ale Novosloviankij je zatiaľ na tom najlepšie, dosť mi do toho hovorí dvojné číslo, proste nádhera.
A okrem toho sa týmto jazykom dá dohovoriť v podstate so všetkými, jazykovo trochu zdatnejšími, slovanmi.
max: Esperanto je AJ pre štamgastov. Skús si na nejakej mládežníckej esperantskej akcii zájsť do najbližšieho baru o 23 hod a uvidíš tú medzinárodnú kultúru :DD
...to bude asi tím, že Esperanto není jazyk pro hospodské štamgasty...
........to bude spíše tím, že jako čech se esperantu člověk musí naučit, i co do pasivní úrovně.
Novoslovienštinu na pasivní úrovni opravdu zvládne každý, i hospodský štamgast.
Ale jinak bych esperanto bral, ale kdy se ho učit, když člověk pořád vysedává v hospodě? :)
#1 Vlkan
Kodifikací jazyka Rusínů před několika roky se ukázala podobnost se staroslovjanským jazykem a to asi opět oživilo touhu po sjednocujícím prvku Slovanů. Čas prověří tento záměr. Jestli vydrží tak dlouho a to co Esperanto, jsou dobří.