Vyšla kniha od Otce Xavera

Historická konírna děkanství doslova praskala ve švech, sešlo se zde minimálně 70 hostů, zájem o koupi knihy i o autogram byl veliký. Mezi účastníky nechyběli samozřejmě, ani členové esperantského klubu „La Ponto“, jehož dlouholetým členem Otec Xaver dosud je.

Ten přijel osobně, aby se setkal se svými bývalými farníky, žáky, přáteli a obdivovateli a pohovořil o knize svých vzpomínek nazvané „Dlouhá cesta k oltáři“, kterou právě vydalo Kartuziánské nakladatelství a vydavatelství. Kniha je opravdu velmi čtivá a plná zajímavých detailů a je cenným svědectvím o dané době.

Vyprávění rodáka z Herbortic u Lanškrouna, druhého nejmladšího z osmi dětí, začíná učňovskými léty, keré strávil u svého bratra v Černošicích u Prahy učením v oboru holič a kadeřník, zážitky ze skautského oddílu, první láskou a zároveň i úvahami o svém životním poslání a možné změně života. V r. 1942 (na pro něho nejdříve překvapivé doporučení jeho sestry, která byla v noviciátu na Svatém Kopečku) se rozhodl stát se knězem a byl přijat na soukromé gymnázium petrinů v Písku. Líčí své zážitky z dvou a půl roku nuceného nasazení v Reichu, noviciát v Českých Budějovicích a po zrušení klášterů v r. 1950 i vojenskou službu u černých baronů, vyšetřovací vazbu v Ruzyni, tajné studium teologie a tajné vysvěcení na kněze a státní souhlas k výkonu kněžské funkce , který mu byl udělen až v r. 1971 … Vyprávění neobvykle jakoby cyklicky končí vzpomínkami na dětství.

V knize je několik stránek a fotografií v příloze věnováno i esperantu – vypráví o kurzu v Lanškrouně, účasti na esperantských kongresech v Sofii a Budapešti, o jazykových táborech v Doksech, o založení stanového tábora v Herborticích i zahraničních cestách v rámci IKUE. Explicite říká „Esperanto velmi obohatilo můj život“ a „Teď už je pro mě cestování obtížné, zůstávají však krásné vzpomínky a mnoho dobrých přátel“.

V r. 1990 se Otec Xaver opět vrátil jakožto farář do Písku, kde za války začínal své studium, a stal se zde velmi oblíbeným pro svou laskavost, civilní, přátelské a skromné chování, schopnost porozumět, poradit a povzbudit druhé. Hlavním přáním Otce Xavera bylo dle jeho slov vyprávět lidem především o Boží lásce – a z celého jeho vystupování a konání je skutečně cítit, jak v lásce a radosti trvale přebývá. Jeho charismatické vyzařování je pro druhé vskutku léčivé a jistě má vliv i na jeho v jeho požehnaném věku 91 let neobyčejnou fyzickou a duševní svěžest. Od r. 2008 žije dle svých slov spokojeně v Kněžském domove v Českých Budějovicích a v rámci možností zajíždí do Písku i na některé esperantské akce.

Máte-li zájem přečíst si tuto opravdu pozoruhodnou knížku, žádejte ji u svého knihkupce nebo na adrese petrini(zavináč)sez­nam.cz. Cena na autogramiádě byla 100,–Kč, v distribuční síti bude zřejmě o něco vyšší.

Bibliografický popis knihy je: P.Josef Xaver Kobza: Dlouhá cesta k oltáři. Kartuziánské nakladateltví a vydavatelství 2012. 115 s. ISBN 978–80–86953–91–5

Několik výtisků se pokusíme přivézt i do Libroserva na Konferenci tří zemí v Břeclavi.

Pavla Dvořáková (padv)