Vzpomínka na oběti 2. světové války z řad esperantistů

FRANTIŠKA PLAMÍNKOVÁ, česká senátorka, novinářka a bojovnice za lidská práva, která se rovněž naučila a podporovala esperanto, byla zastřelena v Praze v r. 1942

Ing. ANTONÍN SLAVÍK, ředitel rozhlasové stanice Brno, který měl hlavní zásluhu o vznik esperantského vysílání Verda Stacio, činný v ilegální organizaci Obrana národa, byl zatčen v prosinci 1939 a popraven v Berlíně-Plötzensee

V koncentračním táboře Mauthausen zemřel pedagog JAROSLAV NOVOBILSKÝ (otec prof. Vlastimila Novobilského) za svou účast v roli krajského vedoucího odboje

Mediálně známý PETR GINZ byl internetován v Terezínském ghettu a jako 16letý zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi

V Osvětimi zahynuli mj. ROBERT BLOCH, generální tajemník esperantského svazu ČSR, se svou manželkou, prof. JULIUS GLÜCK, STANISLAV MALÝ, předseda E-klubu v Mnichově Hradišti, ANTONIE (TONČA) MRÁZKOVÁ, jedna z překladatelů Moraviaj Esperanto-Pioniroj v Olomouci, JOSEF SEDZIMIR z Moravské Ostravy.

V boji zemřel letec rotmistr OLDŘICH HELMA z Příboru, aktivní člen E-klubu Brno, nositel válečného kříže.

BOŘIVOJ PODĚBRAD z Holic u Olomouce, zástupce ČR ve Skautské esperantské lize a činný člen Českého radioklubu, byl umučen Gestapem.

MUDr. KAREL MAREK, zakladatel a předseda E-klubu v Mladé Boleslavi, byl zatčen Gestapem v r. 1941 a zemřel v zajatecké nemocnici v Moabitu u Berlína.

Sochař JAROSLAV BENDA, MARIE KRAUSOVÁ a JOSEF ŠAFRÁNEK z Českých Budějovic byli zastřeleni v Táboře v rámci heydrichiády.

LADISLAV LIŠKA z Lidic byl zastřelen 10.6.1942 v den vyhlazení vesnice.

KAREL CHROBÁK, předseda Esperantského klubu v Moravské Ostravě, zahynul během pochodu smrti z koncentračního tábora v Breslau (Vratislavi) v r. 1945.

Z koncentračních táborů se nevrátilo vícero členů Pražského E-klubu židovského původu – pánové a paní Bunzl, Weisskopf, Waldstein, Nasová, Flajšr, Lederer s manželkou a další.

Řada dalších byla vězněna a pronásledována, ale válku naštěstí přežila: mj. otec Petra Ginze OTA GINZ, akademický architekt JOSEF DRLÍK, překladatel RUDOLF HROMADA, pastor POKORNÝ z Nového Jičína, člen tajného esperantského klubu v koncentračním táboře v Buchenwaldu, esperantský básník a prozaik KAREL PÍČ, umělecký fotograf OTA SEP z Českých Budějovic, FRANTIŠEK BUHR, vedoucí esperantského odboru Svazu čs. junáků a skautek, HUGO JOKL (původem z Pacova, profesor na českém gymnáziu ve Vídni, po válce se vrátil do Tábora), FRANTIŠEK BŘEZINA, nevidomý učitel hudby z Horních Hamrů u Žďáru nad Sázavou, RUDOLF BURDA z Plzně, pozdější předseda světové mírové organizace Mondpaca Esperantista Movado, manželka básníka Jiřího Karena ZUZANA PODMELOVÁ, RŮŽENA LIŠKOVÁ z Lidic

a další ......

Tento minutový úryvek z Valse triste od Oskara Nedbala je věnován symbolickému tichému uctění památky všech esperantistů, kteří za 2. světové války byli pronásledováni a trpěli a zejména těm, kteří v ní zahynuli … Děkujeme všem, kteří se k nám v duchu a srdci připojí.

Prosíme místní kluby i individuální členy ČES, kteří mají jakékoliv bližší informace či fotodokumentaci o zmíněných či dalších obdobných osobnostech z tohoto období, aby kontaktovali Miroslava Malovce (miroslav.malovec (zavináč) esperanto.cz, nebo malovec (zavináč) volny.cz), který je koordinátorem projektu ČES „PAMĚŤ HNUTÍ“. Děkujeme předem za vaši součinnost!

Pavla Dvořáková

Pozn.: Zde uvedené informace byly převzaty převážně z publikace S.Kamarýta – „Historio de Esperanto-movado en Ĉeĥoslovakio“ (Historie esperantského hnutí v Československu) (text 3.kapitoly ZDE) a použity zčásti již pro výstavu „100 let esperanta“ v Muzeu esperanta ve Svitavách (2012–2013).