Zemřela Zdenka Novotná, čestná členka ČES

Narodila se 9.2.1936, dětství prožila v Mouřínově, studovala na gymnáziu v Bučovicích, na pedagogickém gymnáziu v Brně a na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Aktivní život prožila jako učitelka.

S esperantem se seznámila v roce 1973 díky přátelství s Cilkou Kotyzovou. Jeho znalost si prohlubovala v kursech esperanta pořádaných kroužkem Amikeco v České Třebové a během esperantských táborů v Herborticích. V roce 2009 získala diplom o zkoušce z esperanta během kongresu ILEI-UEA v Bialystoku. Od roku 1987 byla členem Českého esperantského svazu, od roku 1988 doživotním členem a v roce 2005 na 11. kongresu ČES ve Vyškově byla jmenována jeho čestným členem.

V letech 1996 až 2016 byla působila jako předsedkyně esperantského klubu Amikeco v České Třebové a byla činná i v organizacích AEH, IKUE a IFEF.

Nejvíce je ale známa svou prací s dětskými esperantisty. Výuce esperanta na základních školách v České Třebové, Opatovci a v Brandýse nad Orlicí se aktivně věnovala po odchodu do důchodu v roce 1986. Se svými žáky procestovala kus Evropy (Francie, Polsko, Anglie, Belgie, Maďarsko, Chorvatsko, Itálie, Litva) a nacvičila s nimi tance v národních krojích a pohádky, které její malí esperantisté předvedli stejně starým esperantistům v zahraničí. Mnoho zajímavých informací i fotografií z těchto cest se lze dočíst na jejím blogu esperantskeces­ty.blogspot.cz. Krátké video z hudebního vystoupení jejích žaček na konferenci v Poličce v r. 2007 lze zhlédnout zde.

Pobavit uměla i svou pudlicí Katy, která nejen reagovala na povely v esperantu, ale naučila se i esperantsky počítat, tedy tolikrát zaštěkat, kolik bylo výsledné číslo (můžete se podívat na krátké video z jejího vystoupení na sjezdu ČES v Prostějově v r. 2014). Nezapomenutelná je i oslava klubového výročí, kterou zorganizovala v r. 2010. Byla rovněž spoluorganizá­torskou dětských esperantských dní, které pořádal svitavský klub. Psala také básně v esperantu a příležitostná přání. Byla dlouholetá kronikářka svého klubu.

Svou sbírku panenek v různých národních krojích darovala Muzeu esperanta ve Svitavách, kde byly jednotlivé její části také postupně vystaveny.

část sbírky na výstavě S esperantem kolem světa (2015)

Publikovala řadu článků o esperantu, zejména v Orlickém deníku a Českotřebovském zpravodaji, resp. deníku. Pro připomenutí jejího díla členové redakce rozšířili její heslo na esperantské Wikipedii a doplnili je mj. o bibliografii článků ve Startu. Nově vytvořenou bibliografii z Orlického deníku z let 2015–2011 (starší články nejsou k dispozici na internetu) s odkazy na plné texty a fotografie si můžete stáhnout zde.

Více biografických informací se můžete dočíst v článku Zdenka Novotná oslavila své jubileum v plné práci (In: Českotřebovský zpravodaj, 2013, č. 5, str. 13) a v rozhovoru Esperanto aneb Příběh 125 let dorozumívání a přátelství (In: Orlický deník, 26.7.2012).

Výběr fotografií z tisku:

• s fenkou Kati na vystoupení v Domově seniorů v České Třebové (2014)
• s členy kroužku v České Třebové u esperantského kamene ve Svitavách (2013)
• coby školačka na Esperantském Silvestru v České Třebové (2012)
• s esperantisty z České Třebové, Olomouce, Přerova a Pardubic (2012)

Poslední rozloučení se bude konat v pátek 29. září 2017 od 13:00 v kostele sv. Jakuba v České Třebové (viz poloha na mapě). ČES na ně vyšle svého oficiálního zástupce.

Zdenka Novotná byla obdivuhodná žena, obětavá, pracovitá, pohodová, laskavá, se smyslem pro humor a plná nápadů a cestovatelského elánu. Pro české esperantské hnutí představuje její odchod bezpochyby ztrátu a bude všem přátelům a kolegům chybět. Ať jsou její osobnost i výsledky její práce inspirací a povzbuzením nám ostatním.

Zdenka Novotná se svými žačkami a žákem v Paříži (2011)

• red-